Michal Pavlíček, hudební skladatel, kytarový mág, textař a také autor muzikálů Excalibur, Obraz Doriana Graye a Dáma s kaméliemi, které s úspěchem uvedlo pražské Divadlo Ta Fantastika, napsal pro plzeňské divadlo balet Kráska a zvíře! Taneční fantazie v nastudování šéfa baletního souboru DJKT Plzeň Jiřího Pokorného bude mít premiéru už tuto sobotu 13. března na scéně Komorního divadla. V hudební nahrávce uslyšíme nejen hlas samotného autora, ale také populární zpěvačky Báry Basikové.
Starou francouzskou pohádku známou z vyprávění Jeanne-Marie Leprince de Beaumontové proslavil nepřekonatelný film režiséra-básníka Jeana Cocteaua z r. 1946 s Jeanem Maraisem v hlavní roli (resp. trojroli). Pozoruhodným počinem, který film inspiroval půlstoletí od svého vzniku, je minimalistická opera Philipa Glasse z r. 1994, kterou uvedlo Národní divadlo v režii bratří Formanů v r. 2003 a v brněnské Redutě ji v loňském roce nastudoval mladý slovinský režisér Rocc. Příběh se dočkal řady dalších filmových zpracování, vč. animovaného muzikálu z dílny Walta Disneye, stále znovu ožívá i na mnoha světových scénách.
Všestranného hudebníka, jehož jméno je navždy spojeno také se skupinami Pražský výběr, Stromboli a BSP, přizvala k rozhovoru Eva Ichová:
Jak jste zareagoval, když vám šéf plzeňského baletu nabídl spolupráci na Krásce a zvířeti?
Jednoznačně pozitivně. Vlastně to bylo naplnění mého dávného snu vytvořit hudbu k pohádce Kráska a zvíře. Je to jedna z mých nejmilejších pohádek. Vždycky jsem tíhnul spíše k smutným dramatickým pohádkám. Měl jsem rád Andersena a nikdy jsem si příliš neliboval v klasických českých pohádkách o hloupých Honzech pohodujících na peci s buchtama. I když bláznivé pohádky mám taky rád, proto i ty Výběrovské kořeny ve mně jsou. Jako dítě mě silně zasáhla Moskalykova televizní inscenace Krásky a zvířete s Janou Šulcovou v hlavní roli, zřejmě už od té doby jsem měl v koutku vědomí zasuté přání někdy si tohle drama udělat.
Jaký potenciál v něm jako skladatel nacházíte?
Především dramatičnost a rozervanost a pak ve finále láska, která snímá i drápy z rukou. Vlastně celé to mystérium tajemného světa zvířete. Vzpomínám na scénu v inscenaci, na Krásčinu prosbu: Vyprávějte! A on jí líčí své ráno – jak se v lese projíždí na koni, jak u potoku pijí nic netušící laňky, s krásnými šíjemi, v kterých proudí krev. Ona ho vybízí – co bylo dál, povídejte dál! – Zvíře odpovídá – dál už nebylo nic…
Je to vlastně i příběh platonické lásky, že vztah může vzniknout i bez vizuálního kontaktu přes duši, přes teplo řečených slov… Dokonce v dnešní době i přes psaná slova se může vyklubat „láska přes internet“…
Ale tahle pohádka má užasnou atmosféru – svícny v anonymních rukou na zámku, osamocenost Krásky, její obětování za otce. A samozřejmě ty emoce v závěru, kdy Zvíře umírá a ona ho ve jménu lásky zachraňuje a zbavuje prokletí.
Čeká diváky pohádka nebo existenciální drama?
Určitě by šlo udělat Krásku a zvíře jako velmi modernistický balet s vážnohudebním obsahem i jako krotkou pohádku pro děti. Já doufám, že se nám podaří ustálit se na rovině akceptovatelné z hlediska náročnějšího publika i z hlediska dětí, že to bude pohádkový příběh s poezií i tajemstvím – prostě představení jak se říká family project. V hudbě se snažím o srozumitelnost a barevnost. Každopádně ten příběh mě naplňuje, je mi blízký, a proto – v rámci mého hudebního sdělení – jsem byl jako ryba ve vodě.
Scénické hudbě se věnujete posledních 15 let velmi intenzivně ve všech podobách – a to nemluvím o hudbě filmové. Je pro vás vstup do světa baletu něčím mimořádný?
Spojení hudby s tancem je přirozený sňatek… Mám rád abstrakci hudby, když si člověk ve své hlavě natočí svůj film nebo zatancuje svoje tango – to je nádherné. Myslím si, že pohyb s hudbou spolu vytvářejí velmi silné propojení. Samozřejmě nesmí jít o prvoplánové vzájemné ilustrování, ale když se správně prolne abstrakce pohybu a hudby, neuvěřitelně se vzájemně umocňují.
Hudba nebude pouze orchestrální, např. duet Krásky a Zvířete doprovází zpěv. Zní to anglicky, ale slovům jsem nerozuměla. Přesto i v té provizorní nahrávce působí náhlý vstup lidského hlasu – vašeho hlasu – velmi emotivně.
Rozumět jste nemohla, ono to ani anglicky nebylo. Abych to vysvětlil – já si vždycky všechny svoje písničky, které složím, nazpívám nejdřív sám v jakési ´pseudoangličtině´. Když totiž zpívám anglicky, mám úplně jinou barvu hlasu, s českým textem mám problémy hlavně kvůli frázování. V této ´svahelštině´ jsem úplně svobodný. Potom mnou nazpívané demo předám textařům a pak ho teprve dostane do ruky interpret. Já si vlastně držím to ´právo první noci´. A většinou pod vlivem nálady toho okamžiku stvoření se mi podaří dát do toho výraz, který pak může být pro interpreta jasným vodítkem.
Ve spojení se Zvířetem působí dobře právě mužský hlas, ale vím, že se také uvažovalo o nahrávce s Bárou Basikovou.
Ano, v některých částech bude zpívat se mnou i Bára.
Současně ovšem stíháte mnoho dalších věcí. S čím se Kráska a zvíře na vašem ´pracovním stole´potkává?
Jsem v tom trochu nesvéprávný, většinou se mi stává, že se mi prolínají dvě věci najednou. Neumím si moc organizovat život. Na podzim jsem dodělával dvoudílný thriller pro ostravskou televizi Na vlky železa, potom na Boží hod běžela pohádka Dům u zlatého úsvitu, což prezentovalo dobrou hodinu a něco symfonické muziky. V prosinci jsem měl ještě premiéru celovečerního filmu Stínu neutečeš s paní Adamovou a s panem Landovským, ke kterému jsem složil hudbu. Uvědomuji si, že bych měl brzdit, chtěl bych se víc věnovat svému malému synkovi – jenže v téhle branži a v téhle době je těžké odmítat a mně se v poslední době naskýtají samé lákavé, inspirativní nabídky.
Například?
S Karlem Smyczkem připravujeme na příští rok velký dětský seriál. Také jsem byl oslovený Václavem Havlem, abych složil hudbu k jeho chystanému filmu Odcházení, který se plánuje na léto. Teď dodělávám ještě svoji desku a nechci se vzdát ani koncertů…
Kolik hodin má váš pracovní den?
To se ani neptejte – na to, že jsem po bypassech, je to docela dobrý. Pár hodin to je. Bohužel mou druhou družkou je hudba, kterou jsem posedlý a bez které nelze existovat.
Michal Pavlíček: KRÁSKA A ZVÍŘE
Režie a choreografie: Jiří Pokorný
Scéna: Jaroslav Milfajt
Kostýmy: Josef Jelínek
Filmové dotáčky: Jaroslav Valenta
Osoby a obsazení:
Kráska: Jana Kalinská, Nikola Pažoutová
Zvíře: Milan Maláč, Martin Šinták
Malá Kráska: Barbora Lahučká, Denisa Šalomová
Sestry: Martina Drbušková, Martina Diblíková, Michaela Musilová, Kateřina Štruncová
Kupec: Petr Brettschneider, Miroslav Hradil
Nápadníci: Petr Hos, Petr Klabusay, Miroslav Hradil, Pavel Tručka
Hlas: Bára Basiková
Služky, čeledíni, hyeny: Sbor souboru baletu DJKT Plzeň a žáci Baletní školy DJKT
Premiéra v sobotu 13. března 2010 v 19:00 na scéně Komorního divadla v Plzni.
Foto: Marta Kolafová – Jiří Pokorný spolu s Michalem Pavlíčkem a snímky ze zkoušek baletu Kráska a zvíře
Další informace o inscenacích DJKT Plzeň a kontakt na prodejce vstupenek naleznete zde:
DJKT Plzeň
Předprodej vstupenek DJKT Plzeň
