Jesus Christ Superstar, My Fair Lady, West Side Story, Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, Cabaret, Čarodějky z Eastwicku, Les Misérables, Evita… Ne, nelistujeme v encyklopedii světového muzikálu, ale v loňském repertoáru Městského divadla Brno. Pokud má tento divadelní stánek, potažmo jeho ředitel Stanislav Moša, v branži nějaké odpůrce, mohl by snadno argumentovat – „ukažte mi jiné divadlo v Evropě, které má na repertoáru tolik muzikálových šlágrů současně!“ Domnívám se, že ani dlouhé pátrání by nepřineslo kýžený výsledek. A to ještě nemluvím o původní autorské tvorbě, dalších dvou operetách a samozřejmě o neoddělitelné činoherní složce divadla. Aby toho nebylo málo, hned letos přidává MdB tři další světové muzikálové hity – Mozarta, Spring Awakening a Hello, Dolly!, dva prvně jmenované v české premiéře. A ohlašuje další „pecku“, muzikál Mary Poppins, jenž bude mít premiéru na podzim. Opravdu pozoruhodné… Skoro by se chtělo říct, zda pražská muzikálová scéna nezaspala na vavřínech své slavnější éry 90. let a nesoustředila se mylně povětšinou pouze na českou autorskou tvorbu (která ovšem ani v MdB nechybí), hledíc z povzdálí, jak jim brněnský tým doslova vyzobává třešinky z dortu světové muzikálové tvorby.
Loňskou, již zmíněnou sezonu superlativů, kdy MdB uvedlo s odstupem pouhých šesti týdnů Bídníky a Evitu, zakončila podobně skvělá ročenka – 200 plnobarevných stran formátu A4 na křídovém papíře by v českých divadelních vodách rovněž těžko hledalo konkurenci.
Úvod, jako každoročně, patří řediteli Stanislavu Mošovi:
„Už nemohu mluvit o zázraku, když otevíráte patnáctou publikaci pečlivě mapující činnost našeho – Vašeho Městského divadla Brno. Přesto však vězte, že tato dokumentační práce není obvyklá ve světě, ani v České republice. Za to, že ji můžeme uskutečňovat, děkujeme všem našim reklamním partnerům i moudrému zřizovateli, kterým je Statutární město Brno.
Vše se jednou promění v prach, vše jednou upadne v zapomnění. Přesto je však nutné pro tak křehké umění, jakým divadlo odnepaměti je, pro fascinaci z neobyčejného, která mizí v okamžiku svého zrodu, vytvářet veřejnou paměť ve formě právě takovýchto knih,“ zamýšlí se Moša na záložce reprezentativní publikace.
Nyní už se můžeme ponořit do textu a bohaté obrazové dokumentace divadelní sezony 2008 – 2009. Nacházíme zde nejprve stručnou faktografii všech premiérovaných titulů, která připomíná inscenační týmy, obsazení a ostatní důležitá data. V následujících pasážích podrobně jednotlivé inscenace hodnotí renomovaní divadelní publicisté: Tři mušketýry Jitka Šotkovská, Peklo Peter Stoličný, Kumšt Vít Závodský, Sněhurku Vladimír Čech, Večer tříkrálový Luboš Mareček, Bídníky Vítězslav Sladký, Kočku na rozpálené plechové střeše Jiří P. Kříž, Evitu Mojmír Weimann, Tři sestry David Kroča a konečně Baladu o lásce Tomáš Hejzlar. Mezinárodní festival Dokořán pro hudební divadlo zmapoval Ondřej Doubrava.
Byla by škoda nezalistovat knihou a alespoň v maximální stručnosti dvou tří vět neocitovat hlavní myšlenky teatrologů, kteří hodnotili přínos jednotlivých muzikálových projektů.
Zdenek Merta – Stanislav Moša: PEKLO
„Peklo je zdařilé, moudré dílo, které zase posunulo Hudební scénu Městského divadla v Brně o kus dál. Těšme se na pokračování… Na onu trilogii. Nebude to mít dvojice tvůrců Merta-Moša jednoduché. Postavili si totiž laťku dost vysoko.“ (Peter Stoličný)
Karel Cón – Stanislav Slovák – Jan Šotkovský – Petr Štěpán: SNĚHURKA
„Sněhurka v divadle na Lidické si jistě nečiní nárok být převratnou nebo jakkoli zlomovou inscenací. Chce především potěšit, rozdávat pohodu. Herci ji zjevně hrají rádi, to hlediště vycítí. Však se tu také mohou i odvázat. A tak je představení nabito, jak je tu ostatně zvykem, mladistvou energií… Sněhurka se zkrátka podařila.“ (Vladimír Čech)
Alain Boublil – Claude-Michel Schönberg: BÍDNÍCI (Les Misérables)
„Brněnští Bídníci (Les Misérables) jsou po delší době titulem, jenž naplnil mé očekávání téměř beze zbytku. Mají srdce, duši, styl i půvab… Ale hlavně posunují soubor Městského divadla Brno výš a dál – mezi skutečnou evropskou divadelní elitu.“ (Vítězslav Sladký)
Tim Rice – Andrew Lloyd Webber: EVITA
„Evita je nepochybně jak po hudební, tak po dramatické stránce dílem velmi zajímavým… Městské divadlo Brno ji uvedlo (a já to považuji z hlediska uvědomělé dramaturgicko – inscenační koncepce profilu divadla za správné) ve webberovské trilogii až jako poslední v pořadí, přičemž jak Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, tak Jesus Christ Superstar patří jednoznačně k vrcholům dosavadní tvorby souboru.“ (Mojmír Weimann)
Daniel Fikejz – Ivan Huvar – Rino Brezina – Petr Gazdík: BALADA O LÁSCE (Singoalla)
„Přestože se muzikálová produkce v posledních letech v naší zemi, tedy zejména na pražských scénách, orientuje spíše do oblasti neblahého showbyznysu, naštěstí to neplatí vždy a všude. Neplatí to ani o muzikálově pojaté Baladě o lásce s podtitulem Singoalla realizované na brněnské Lidické třídě.“ (Tomáš Hejzlar)
Veškeré inscenace jsou rovněž obrazově dokonale zdokumentovány objektivy Jefa a Tina Kratochvilových. A co je důležité – všechny fotografie jsou řádně popsány, popisky bohužel v programech a brožurách některých divadel citelně chybí a identifikovat nalíčené herce v různých alternacích je po letech téměř nemožné. Nechybí ani nezvykle široký výběr recenzí z různých médií, tištěných i internetových, který nabízí dostatečně objektivní pohled na odpremiérované tituly. Publikaci doplňuje rozhovor s jednou z opor Městského divadla Petrem Štěpánem, trojnásobným držitelem divácké ceny Křídla pro nejoblíbenějšího herce MdB a nositelem Ceny Thálie v oboru muzikálu a operety za rok 2007. V samém závěru knihy je k dispozici podrobný výčet představení, zaměstnanců i hostů MdB v uplynulé sezoně. Jako bonus na konci ročenky nalézáme atraktivně zpracovaný kalendář, který stručně slovem i obrazem dokumentuje všechny významné události ze společenského života všech svébytných souborů Městského divadla Brno.
Publikace „Městské divadlo Brno 2008 – 2009“ v redakci dramaturga Jana Šotkovského není jen běžnou ročenkou, ale knihou, která podobně jako podrobné programy MdB svým způsobem supluje nedostatek kvalitních muzikálových publikací na našem malém knižním trhu. Je, stejně jako inscenace zmíněného divadla, atraktivní, kvalitní a profesionální.
Foto:
1) Jef Kratochvil: Balada o lásce (Singoalla), Dušan Vitázek a Johana Gazdíková
2) Jef Kratochvil: Bídníci (Les Misérables), Milan Němec a Robert Jícha
3) Přebal publikace Městské divadlo Brno 2008 – 2009
4) Jef Kratochvil: Peklo, Petr Gazdík a Svetlana Slováková
5) Jef Kratochvil: Evita, Karel Škarka a Radka Coufalová
6) Tino Kratochvil: Sněhurka, Svetlana Slováková a “trpaslíci”
