Jeden z nejoblíbenějších a zároveň nejkontroverznějších amerických muzikálů, slavné Chicago, nastudovali jako své maturitní představení se svými pedagogy studenti muzikálového oddělení Konzervatoře a Vyšší odborné školy Jaroslava Ježka. Dvojice představení velmi zdařilého provedení se uskutečnila 16. a 17. května v sále školy.
Drsnou satirickou show, kritizující zkorumpovanou a zločinem i jazzem prodchnutou americkou společnost dvacátých let v Chicagu napsali Bob Fosse a Fred Ebb s hudbou Johna Kandera podle hry Maurine Dallas Watkinové. Premiéra vaudevillového muzikálu se konala 3. června 1975 v 46th Theatre na Broadwayi. Již první uvedení se mohlo pochlubit nejen počtem 936 repríz. Přesto dílo tradiční muzikálové publikum tehdy trochu zaskočilo, takže si na svůj triumf muselo počkat dalších 20 let. Amerika právě šílela ze soudního procesu se slavným fotbalistou a filmovým hercem O.J. Simpsonem. Hvězda šoubyznysu čelila obvinění z vraždy a plnila první stránky novin. Muzikál Chicago se tak v roce 1996 dotkl aktuálních otázek, kdy mediální zákony často poráží zákony oficiální. Najednou muzikál získal sedm cen Tony. Není bez zajímavosti, že české premiéry se muzikál Chicago dočkal v socialistickém Československu hned tři roky po prvním uvedení na Broadwayi, kdy jej nastudovalo nejprve Divadlo bratří Mrštíků v Brně a poté také pražské Divadlo ABC.
Provedení Konzervatoře Jaroslava Ježka vychází z osvědčeného českého překladu Ivo T. Havlů, pro potřeby studentů jej ovšem upravily a vykrátily inscenátorky a pedagožky Yvona Balašová, Lucia Jagerčíková a Jana Janěková. Představení trvalo asi sedmdesát minut bez přestávky, některé songy zazněly celé, jiné jen v náznacích. Došlo i k přeskupení některých písní, například slavné vězeňské tango (Cell Block Tango) zaznělo nezvykle až v druhé půlce hry. Přesto se inscenace mohla pochlubit výborným temporytmem a neztratila nic ze svého originálního humoru. Kvalitou pěveckého nastudování (L.Ághová, D.Divišová, T.Hundža, Š.Klouček, Z.Kropáčová, M.Novotná, P.Urbánek, supervize Eduard Klezla) produkce předčila běžná „studentská představení“. Potlesk na otevřené scéně sklízeli nejen jednotliví sólisté, ale také pěkně vypracované sbory (E.Godovská) a efektní choreografická čísla. Jednoduchou scénu doplňoval především světelný design a pianino, jež využívaly krásné a spoře oděné „vězeňkyně“ ke svým výstupům.
Viděl jsem druhé představení ve středu 17. května, přičemž hlavní ženské postavy byly alternované, aby dostalo příležitost více studentek. Ty z prvního uvedení vystupovaly druhý den v company a naopak. Aneta Poláchová jako Velma Kellyová a Kateřina Kroupová coby Roxie Hartová předvedly velmi nadějné výkony. Dobře zpívají, tančí, jsou pohledné a temperamentní. Neméně dobrá byla Lucie Puková v úloze vychytralé Mámy Mortonové a Viktor Novák jako mazaný, trochu fanfarónský advokát Billy Flynn. Bezbranného a „průhledného“ manžela Roxie Amose Harta skvěle sehrál František Olša.
Nepochybuji, že podobně tvůrčí atmosféru mělo i první absolventské představení den před tím. „Ježkárna“ každopádně udělala dobře, že letos uvedla jeden z nejslavnějších titulů muzikálové historie. Výkony některých posluchačů naznačily, že s nimi česká divadelní scéna do budoucna musí počítat. Snad dostanou příležitost.
Foto: Robert Krystek a archiv KJJ