Muzikál Marilyn (Překrásné děcko)
Poslední letošní muzikálovou premiérou Divadla J.K. Tyla v Plzni se stalo původní dílo autorské dvojice Ondřej Brousek – Radek Balaš s názvem Marilyn (Překrásné děcko). Muzikál mapující nepříliš dlouhý život hollywoodské hvězdy Marilyn Monroe měl světovou premiéru před čtyřmi lety v Klicperově divadle v Hradci Králové, Plzeňané jej hrají od 10. června na Malé scéně Nového divadla.
Vymezit dramaturgicky repertoár prostoru, jemuž se nejdříve říkalo Klub, pak Black box a nakonec zvítězil prozaický název Malá scéna, není v muzikálu tak snadné, jako v činohře, která má studiových her nespočet. Trefou do černého byla působivá inscenace Probuzení jara, jež se tady stala evergreenem, dobře nakročeno má po premiéře i Marilyn, jejíž režie se ujal mág televizní zábavy Jiří Adamec. Ten na malém jevišti vystavěl velmi svěží, dramatickou, ale i vtipnou hru, která muzikálové publikum sice nešokuje žádným novátorstvím, ale plně slouží biografickému námětu. Jednotlivé scény do sebe skvěle zapadají, představení má výborný temporytmus, činoherní pasáže nedrhnou. Možná jen scéna ze slavného hereckého studia Leea Strasberga, jedno z vrcholných čísel muzikálu, by si zasloužila rychlejší zkratku, aby tolik nebrzdila děj nenávratně spějící k tragickému vyvrcholení.
Děj začíná od konce. V muzikálovém žánru jde o velmi oblíbený postup, ke kterému se často uchylují nejen Kunze s Levayem, ale i samotný Lloyd Webber (Evita, Sunset Boulevard). Alkoholem a barbituráty zdevastovaná hvězda, netrpělivě očekávaná na scéně, přemítá o svém životě, který provázejí bludy a deprese. A právě tito „brouci v hlavě“ vzápětí vyvolávají dvě jména: Marilyn a Norma Jeane, tedy její původní jméno. Nejdřív šeptají, pak křičí. Dokonalá schizofrenie. Zbědovaná Marilyn, víc sexsymbol, než herečka, pochybujíc o svém talentu sahá po další dávku léků. Opouští ji manžel, nemá děti a vzpomínky jsou jaksi zastřené. Prázdnotu v duši a chaos v hlavě zakrývá jen zářivý kostým. Bylo jí pouhých šestatřicet… Překrásné děcko.
Muzikál Marilyn (Překrásné děcko)
Komorní atmosféře muzikálu prospívá výborně sehraná sedmičlenná kapela vedená dirigentem Pavlem Kantoříkem. Hudba Ondřeje Brouska vychází ze swingu, ale občas se rozletí k šansonu či rockpopu a nelehkými vícehlasy a ansámbly až k moderní opeře 20. století. Některá hudební čísla vychází z osvědčených muzikálových prostředků, ale melodie jsou neokoukané a originální.
Herečka Zuzana Kajnarová v titulní roli je skutečnou hvězdou inscenace. Jakoby Marilyn nehrála, ale skutečně jí byla. Je okouzlující holčičkou, modelkou aktů, rozmařilou hvězdou i milující manželkou, až se stane troskou, utápějící svůj žal v alkoholu a zklidňujících lécích. Výborně zvládá i pěvecké party. Jejím životem prochází řada mužů, ale tím hlavním je světoznámý dramatik Arthur Miller – introvertní intelektuál, ale přitom milovník žen, což na první pohled trochu nejde dohromady. Toho střídmým herectvím naprosto přesně vystihl Dalibor Gondík, jenž se tak alespoň v mé mysli definitivně zbavil nálepky „baviče“ z těch nepříšernějších televizních show a stal se hercem s velkým “H“.
Další postavy ztvárňují čtveřice mužů a žen. Všichni jsou tak vynikající, že je nemohu nevyjmenovat – Josef Hruškoci, Aleš Kohout, Roman Krrebs, Radek Štědronský Shejbal, Hana Spinethová, Stanislava Topinková Fořtová, Lucie Zvoníková a Simona Lebedová. Zatímco Štědronský Shejbal má jakožto Lee Strasberg neuvěřitelné charisma, Kohout dohání diváky od žehlícího prkna k slzám smíchu a Stanislava Fořtová dojímá coby matka Marilyn.
A tak dále, jeden lepší výkon, než druhý. Malou Normu Jean krásně odzpívaly i odtančily Agáta Tandlerová a Jasmine Adamcová.
V muzikálu Marilyn (Překrásné děcko) získává plzeňské divadlo titul, který si zamilujete, aniž by se podbízel.
Muzikál Marilyn (Překrásné děcko)
Foto: Martina Root a Pavel Křivánek
