S mimořádným zájmem a ohlasem publika se setkal Literárně hudební večer s Bedřichem Smetanou. Uspořádalo jej 16.září Středisko západočeských spisovatelů v Plzni v přednáškovém sále Západočeského muzea. Ve dvou blocích bylo představeno život a dílo zakladatele naší národní hudby, jehož 200 výročí narození si letos připomínáme. Zazněla Smetanova hudba, ale i Smetanova slova. V rámci dvouhodinového večera byl vůbec poprvé představen široké veřejnosti 3.díl nového kritického vydání korespondence: Bedřich Smetana: Korespondence III, která pro předchozích dvou dílech Korespondence I (1840-1862), II (1863-1874) zpracovává dopisy z let 1875-1879, tedy z doby po skladatelově ohluchnutí. Do Plzně přivedl tento významný počin autory kritické edice, muzikology a specialisty na život a dílo Bedřicha Smetany PhDr. Olgu Mojžíšovou, PhD., PhDr. Milana Pospíšila, CSc. a PhDr. Jiřího K. Kroupu, hostem byl dirigent univ. prof. Ivan Pařík, znalec a propagátor Smetanova díla.
První částí večera byl literárně hudební pořad propojující vtipně hudbu a mluvené slovo. Zdařile vybrané úryvky ze 3.svazku korespondence se úzce vztahovaly k provedeným skladbám a vhodně evokovaly atmosféru vzniku děl. S citem a smyslem pro obsah je přednesli přední členové činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni Monika Švábová a Pavel Pavlovský. O charakteru klavírního a operního díla se zřetelem k prováděným skladbám fundovaně, s nakažlivým zaujetím a také s humorem a nadhledem hovořil Ivan Pařík, sám pianista, který Smetanova díla operní i symfonická dirigoval hojně u nás i v zahraničí.
Těžiště hudební produkce koncertu spočívalo v klavírní tvorbě. Výtečně se smetanovským repertoárem prezentovala mladá pianistka Eli Kalčeva, absolventka plzeňské konzervatoře a Hochschule für Musik Carl Maria von Weber Dresden. Přednesla drobnější rané skladby Louisinu polku, dvě skladby z cyklu Bagatelly a Impromptus a polku g moll z cyklu Poetické polky op.8, suverénně provedla Hulána z 2.řady Českých tanců a extrémně náročné skladby Macbeth a čarodějnice a koncertní Etudu C dur. Příležitost dostal i Plzeňský dětský sbor, který zaujal především provedením dvou Smetanových ženských sborů a přednesl jako doklad zpopularizování některých pasáží Smetanových oper část sboru Proč bychom se netěšili z Prodané nevěsty a Vendulčiny ukolébavky z Hubičky.
Celým večerem poutavě provázela přítomné publicistka Gabriela Špalková, která se ujala i moderování následujícího bloku přímo navazujícího na vlastní koncert. V něm autoři kritické edice hovořili podrobněji o zajímavostech vztahujících se jak k vlastní korespondenci a k náročné přípravě kritické edice, tak ke Smetanovu životu. Olga Mojžíšová hovořila o vzniku a prvních krocích při přípravě vydání a rovněž o Smetanově díle. Připomněla skladby, které přímo reflektují životní zlomy a tragické momenty Smetanova osudu. Milan Pospíšil pohovořil i o uvádění Smetanových oper v zahraničí a připomněl velký ohlas jeho děl i zaujetí zahraničních umělců, s nímž k jejich nastudování přistupovali. Atraktivní a překvapivý byl pohled do aukčních síní, který přinesl Jiří K. Kroupa – vysoké ceny, za něž se dopisy ale i pouhé účty se Smetanovým podpisem dnes draží, vyvolal mezi přítomnými nefalšovaný údiv.
Literárně hudební večer s Bedřichem Smetanou byl podnětným setkáním, které přineslo nejen krásnou hudbu a prostřednictvím ukázek z korespondence i bližší pohled na osobnost zakladatele naší národní hudby, ale inspirovalo k dalšímu poznávání a poslechu Smetanovy hudby. Silná účast a upřímný potlesk publika, který večer nejen uzavřel, ale zněl hojně během celého programu, je nejvýmluvnějším důkazem zájmu posluchačů o Smetanovu hudbu.
