Výjimečný hudební zážitek přinese 5.11. od 19 hodin koncert Plzeňské filharmonie v Měšťanské besedě. Do západočeské metropole přijede světoznámá ruská pianistka Lilya Zilberstein a s filharmoniky provede Klavírní koncert č. 3 d moll Sergeje Rachmaninova. Ve druhé půli koncertu zazní dílo neméně atraktivní – Symfonie č. 8 G dru Antonína Dvořáka. Filharmonici hrají pod taktovkou svého šéfdirigenta Tomáše Braunera.
Lilya Zilberstein se narodila v Moskvě, hře na klavír se věnuje od svých pěti let. Od roku 1990 žije v Německu, koncertuje a nahrává sólově i s předními symfonickými orchestry. Svého prvního mezinárodního úspěchu dosáhla v roce 1987, kdy zvítězila v Busoniho klavírní soutěži v Bolzanu. Její vítězství se stalo senzací, první místo bylo opět uděleno až za pět let. Již v roce 1988 podnikla moskevská rodačka svá první velká turné po západních zemích. Koncerty ji zavedly téměř do všech evropských zemí, ale i do Mexika, Japonska, Korey, Kanady a Brazílie. Debutovala v roce 1991 v Berlínském filharmonickém orchestru (Berliner Philharmonisches Orchester) pod vedením Claudia Abbada, a tím byl položen základ opakované spolupráce. Vystupovala s věhlasnými mezinárodními orchestry, figurovaly mezi nimi Chicago Symphony Orchestra, Čajkovského symfonický orchestr Moskva, London Symphony a Royal Philharmonic Orchestra, milánský orchestr della Scala, Staatskapelle Dresden a mnoho dalších. V srpnu roku 1998 jí byla udělena cena Accademia Musicale Chigiana v Sieně.
Klavírní koncert č. 3 d moll, který publikum v jejím podání uslyší, je dílem skladatelova zralého tvůrčího období – Rachmaninov jej napsal v roce 1909 v Rusku, premiéra se konala v listopadu téhož roku během skladatelova prvního turné v USA. Dílo naplněné bohatou melodikou čerpající z ruských kořenů, tajemnou harmonií i jemnou melancholií přelomu století, má obvyklou formu sólového romantického koncertu o třech větách. Poměrně rozsáhlá originální verze předpokládá i možnost autorizovaných škrtů, přesto značné technické nároky vyplývající ze skladatelových vlastních manuálních dispozic činí z tohoto díla velkou výzvu i pro nejvyspělejší klavíristy.
8. symfonie G dur Antonína Dvořáka vznikala ve šťastném období skladatelova života a odráží slunnou atmosféru letní české krajiny, vnitřní pohodu, lidskou i profesionální zralost samotného tvůrce. „Přestože v hrubých rysech Dvořák dodržuje stavbu čtyřvěté klasické symfonie, překvapuje i inovacemi. Premiéra díla zazněla 2. února 1890 v pražském Rudolfinu na jednom z tzv. Populárních koncertů pořádaných Uměleckou besedou. Původně chtěl Dvořák uvést tuto symfonii na koncertní cestě do Moskvy a Petrohradu, ale nakonec se zahraniční premiéra konala 24. dubna roku 1890 v Londýně. Kompozice zaznamenala obrovský úspěch jak u obecenstva, tak u kritiky a od té doby patří k nejhranějším autorovým symfonickým dílům,“ připomíná muzikoložka Lenka Bočanová.
