Ochutnávka sorbetu podle receptu z 19.století a adagio J. S. Bacha z jeho houslové sonáty přivítalo účastníky tiskové konference ke 44. ročníku multioborového festivalu Smetanovské dny. Pořádající Plzeňská filharmonie na ní představil program festivalu, který se letos uskuteční od 29. 2. do 11. 4. 2024 a chce svými akcemi podle slov ředitelky Plzeňské filharmonie Lenky Kavalové oslavit Rok české hudby. Program se zaměřuje v roce 200.výročí narození Bedřicha Smetany na dílo zakladatele naší národní hudby více než v minulém desetiletí, přičemž akcentuje jeho klavírní tvorbu prostřednictvím projektu Smetanománie, v němž chce během tří dnů představit kompletní klavírní dílo Bedřicha Smetany. Festival respektuje unikátní multioborovou myšlenku a svůj původní charakter – tedy zaměření na problematiku dlouhého 19.století a dobu Smetanovu ve všech jejích aspektech. Nedílnou součástí jsou Plzeňská sympozia, která určují téma, k němuž se váží výstavy a rovněž se má odrážet ve vlastním festivalovém programu.
Plzeňské sympozium a výstavy
Tématem sympozií, které se konají v prostorách Západočeského muzea v Plzni ve dnech 29. 2. – 2. 3. je v Roce české hudby téma Trh a kapitál v české kultuře 19.století. Na něj reaguje výstava ve výstavní síni 13 Západočeské galerie s výmluvným názvem Umění prodat (se), Umělec ve spárech trhu v 19.století, která se koná 1.3. – 2. 6. Expozice se soustředí na to, jak reklama mohla ovlivňovat umění, jak se samo umělecké dílo profilovalo jako reklama a jakými způsoby mimo veřejné zakázky nebo sběratelství vstupoval umělec do tržního prostředí. Naopak Západočeské muzeum věnovalo festivalovou výstavu přímo Bedřichu Smetanovi a jeho vztahu k Plzni. Navštívit ji veřejnost může od 1.3. až do 1.9. a tematicky souvisí s kritickým vydáním Smetanových deníků, konkrétně deníkem z dob jeho plzeňských studií na zdejším gymnáziu. Autory kritické edice deníku jsou muzikoložka Muzea B. Smetany v Praze Olga Mojžíšová a historik Západočeského muzea v Plzni Tomáš Bernhardt. Výstava chce představit mladého Smetanu jako studenta, ukázat Plzeň jeho doby, prezentovat místa a osoby s Bedřichem Smetanou spjaté a doložit jeho pozdější kontakty s Plzní. Deníku bude věnován i festivalový česko-německý literárně-hudební projekt.
Dne 1. 3. se koná rovněž tradiční Pietní akt u pomníku Bedřicha Smetany, na němž vystoupí Plzeňský dětský sbor.
Koncerty a divadlo s důrazem na dílo B. Smetany
Zahajovací koncert festivalu se koná 7. 3. v Měšťanské besedě, plzeňský filharmonikové provedou cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast pod taktovkou svého šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho, závěrečný koncert Smetana Gala rovněž s plzeňskými filharmoniky se koná 11. 4. v témže sále a pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka přinese Smetanovo symfonické, sborové i operní dílo. Jedním z vrcholů hudebních produkcí je podle slov Lenky Kavalové projekt Smetanománie, který se uskuteční ve dnech 5.- 7.dubna v Domě hudby. „Smyslem je poskytnout posluchačům přehled o rozměrnosti a kvalitě tvorby letošního jubilanta v oblasti klavírní literatury. Protože jde o skladby rozdílných rozsahů a obtížností, je Smetanománie pojata jako projekt prezentační a zároveň edukační. Právě proto jsou k účasti přizváni nejen koncertní klavíristé, ale jsou zapojeni i studenti klavírní hry hudebně vzdělávacích institucí z celé České republiky na úrovni konzervatoří a vysokých škol,“ uvádí ambasador projektu, pianista Jan Simon. V Domě hudby se budou konat během měsíce března další komorní koncerty, v jejichž rámci bude provedeno i Smetanovo komorní dílo. V Domě hudby vystoupí Orbis trio, Smetanovo trio, Talichovo kvarteto, Ballot Quintet a České noneto, které účinkuje na festivalu v posledních letech takřka s železnou pravidelností. Jsou připraveny i dva večery melodramů – melodramy 19.století i melodramy současné. Na Smetanovských dnech vystoupí rovněž Kühnův dětský sbor vesměs se skladbami autorů 20.století, svůj večer bude mít ZUŠ B. Smetany v Plzni, která se ve svých produkcích zaměří na Smetanovo dílo.
Do prostor návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje jsou situovány dva crossoverové koncerty, jeden s rodinným kytaristickým duem Štěpána a Jana Matěje Raka a vokálního tělesa Skety.
Divadlo J. K. Tyla uvede v rámci festivalu dvě reprízy komorní opery skladatelky Lenky Noty o Boženě Němcové Jsem kněžna bláznů, která měla premiéru v červnu 2022.
Festivalovým Epilogem bude předpremiéra filmu Neslyším ničeho, který konfrontací současnosti a kultury 19.století má přiblížit osobnost Bedřicha Smetany. Uskutečnit se má během června, premiérován bude film později na festivalu Smetanova Litomyšl.
Rozpočet 44. ročníku festivalu Smetanovské dny představuje částku 4 miliony 970 tisíc Kč, město Plzeň podpořilo festival sumou 1, 750 mil. Kč, Plzeňský kraj 800.000 Kč a od Ministerstva kultury se podle slov Lenky Kavalové očekává suma mezi 500–600 tisíci Kč.
Historie Smetanovských dnů
Multioborový festival Smetanovské dny se v Plzni konal poprvé v roce 1981 ještě pod názvem Smetanův festival. Jeho iniciátorem a zakladatelem byl dirigent Ivan Pařík, tehdy dirigent Divadla J. K. Tyla v Plzni. Konečnou festivalovou podobu vytvářeli s Ivanem Paříkem muzikologové Ústavu teorie a dějin umění ČSAV Marta Ottlová a Milan Pospíšil, historici umění Roman Prahl a Tomáš Vlček a obecný historik Zdeněk Hojda. Rozhodující plzeňskou autoritou, která festival podpořila a zaštítila, byl prof. Antonín Špelda. Cílem festivalu bylo prostřednictvím spolupráce různých kulturních institucí plzeňských i pražských vytvořit ucelený program, který by zprostředkoval široké veřejnosti pohled na dobu ´dlouhého 19. století´ v Čechách a v evropských souvislostech, a na roli Bedřicha Smetany v něm. Festival byl založen jako multioborový na zcela originálním a do té doby nikdy nepoužitém principu. Díky němu je jedinečný i v současnosti. Významnou roli v něm hrála Plzeňská sympozia – vyhlásila vždy téma pro odborné vědecké debaty a toto téma pak ožilo v konkrétních kulturních projektech určených pro širokou veřejnost – koncertech, divadelních představeních, výstavách. Ve výboru festivalu byly zastoupeny přední kulturní instituce z Plzně a z Prahy – Čs. Rozhlas v Plzni, Divadlo J. K. Tyla, Západočeská galerie, ČSAV v Praze, Konzervatoř Plzeň, Svaz českých skladatelů a koncertních umělců, Krajské kulturní středisko, Divadlo Dialog, Česká hudební společnost v Plzni a Park kultury a oddechu v Plzni, který byl hlavním pořadatelem a organizací zastřešující koncerty. V roce 1985 z důvodu politických tlaků festival změnil svůj název z původního Smetanova festivalu na Smetanovské dny.
V souvislosti s transformací kulturních organizací po roce 1989 převzalo pořadatelství kulturní středisko Esprit. Od roku 2005 pořádalo festival Dominik centrum. To začalo měnit tvář festivalu a zařazovat do programové skladby i pořady z jiných hudebních žánrů jako např. rock a pop s ústředním tématem nesouvisející. Výrazně také rozšířilo dobu trvání festivalu postupně na více než jeden měsíc.
Plzeňská filharmonie pořádá Smetanovské dny od roku 2013 a od roku 2018 má jejich pořadatelství zakotveno ve své zřizovací listině. Posun festivalu k multižánrovosti nezmizel, pořady z jiných žánrů jsou v různé míře součástí festivalové hudební nabídky stále. Délka festivalu se ustálila zhruba na době jednoho měsíce. Součástí festivalu je od dob pořadatelství Dominik centra také únorová lidová veselice Masopust, která se letos koná 13. února.
