Když měla 27. května roku 2000 v plzeňském Komorním divadle premiéru inscenace Libora Vaculíka, Petra Maláska a Václava Kopty Edith – vrabčák z předměstí mapující osudy slavné šansoniérky Edith Piaf, nikdo netušil, že právě ona bude neuvěřitelných čtrnáct let spolehlivě vyprodávat hlediště. A že bude svým způsobem přelomovým představením. Když se zrodila Edith, zrodil se i jedinečný divadelní úkaz – inscenace, která nejenže si drží své věrné publikum, ale dokáže je i obměňovat, přivádět do divadla nové tváře a být stále tak živá, tak plná energie, tak strhující. Stou reprízu měla Edith za sebou 1. prosince 2005, neuvěřitelná 150. repríza připadala na středu 2. května 2010. A 171. se odehraje tuto sobotu. Je poslední, kterou uvidí publikum v témže prostoru, v jakém se odehrála slavná premiéra. Od května se Komorní divadlo uzavře a v září jej nahradí Nové divadlo. Poslední repríza Edith v Komorním divadle není sice uváděna jako derniéra a počítá se s tím, že se na novou scénu přestěhuje, ale DJKT upozorňuje, že mezi touto a další reprízou uplyne hodně času. Kolik, není dnes zřejmé a bylo by škoda si tedy poslední Edith v “Komorním” nechat ujít. V hlavních rolích vystoupí umělci, kteří stáli na počátku legendy. Radka Fišarová jako zpěvačka Edith, Zuzana Hradilová jako Edith tanečnice, Ondřej Izdný v roli Vypravěče, Miroslav Hradil jako Luis Dupont a bard plzeňského baletu Jiří Žalud jako Starý elegán.
Na sobotním představení si můžeme znovu uvědomit, jakým fenoménem Edith je. Stála u zrodu nového a unikátního jevištního tvaru, nové formy – tanečního muzikálu. A diváci si jej zamilovali. Spojení zpěvu, tanečních i hereckých výkonů zasáhlo publikum s obrovskou silou. Edith měla od počátku obrovský ohlas a vytvořila si svoje publikum.
Radka Fišarová stála tehdy na počátku své kariéry a Edith se pro ni stala takřka osudovou rolí. Začala si na ní budovat svoji kariéru a dodnes uvádí komponované večery na téma šansonů Edith Piaf. Po celých čtrnáct let převážně zpívá Edith v Plzni právě ona. Její jedinečnou tančící dublérkou byla a je sólistka plzeňského baletu Zuzana Hradilová.
“Za tu dobu se hodně obměnil soubor. Na počátku tančila Edith se mnou ještě Petra Tolašová, kromě mě, manžela, Radky Fišarové, Ondřeje Izdného, Petra Brettschneidera a Jiřího Žaluda jsou tanečníci noví. Každý nový představitel mužské role přinesl něco jiného, svého. Roli Editiny první lásky, Luise Duponta, ovšem tančil a stále tančí, až na několik repríz, čtrnáct let můj manžel, což je nádhera. Ačkoliv choreografie zůstává samozřejmě stejná, tak herecky, osobností toho kterého představitele, se představení trochu mění. Ale je to fajn, já mám takové změny ráda. Ráda na jevišti rozehrávám nové podněty, i když samozřejmě obsah zůstává stejný,” říká Zuzana Hradilová.
A jak prozrazuje, Edith jí přinesla do života úžasnou kamarádku. Radku Fišarovou. “Sice je to mimo taneční svět, ale jsme naladěné na stejné vlně a velmi dobře si rozumíme. I když se dlouho nevidíme, máme si vždycky co říct a vím, že když mám problém, je tu ona pro mě a já pro ni. Je to velké přátelství. Jsme stejná krevní skupina a i v tom představení jsme propojené,” říká Zuzana Hradilová.
V poslední době se Edith nehraje tak často, jako v předchozích letech. A o to více se na ni sólisté i publikum těší. “Jak se frekvence představení snížila, zvýšilo se očekávání každé další reprízy. Jak u diváků tak u mě i Radky. Myslím, že teď více, než kdy jindy, je pro nás každé uvedení Edith svátkem. Naše koncentrace, naše souznění a společný vklad je daleko větší a silnější. Tím pádem je nám závěrečný potlesk o to větším potěšením. Letos se navíc mezi skalní příznivce propracovala i poněkud mladší generace, za což jsme moc a moc vděční,” podotýká Zuzana Hradilová.
Podle podobného schématu, jaký mám Edith, je vytvořen i nový taneční muzikál o Freddiem Mercurym, který slaví u publika mimořádné úspěchy. A pro Zuzanu Hradilovou má jeho uvedení ještě jeden rozměr navíc. „Freddie je úžasné představení se spoustou nádherných pěveckých i tanečních výstupů a pro mne je to další ze spoluprací s panem Liborem Vaculíkem. I když tentokráte z pozice asistentky choreografie. Je pro mne velká čest pracovat s tímto pečlivým a po všech stránkách profesionálním choreografem a režisérem v jedné osobě a jsem ráda, že zúročím, to co do mě vkládal při vzniku Edith, a alespoň částečně pomohu či poradím našim představitelům Freddiho Mercuryho. Též jsou rozdvojenou osobností ve smyslu zpěvák – tanečník. Doufám ale, že ho diváci nebudou moc s Edith srovnávat. Je to sice stejný typ produkce – taneční muzikál, ale myslím, že obsah, styl hudby, styl choreografie, doba a místo děje, ale i okolnosti vzniku obou inscenací jsou nesrovnatelné! A obě jsou skvělé! Přála bych Freddimu také čtrnáct let a více než 150 repríz, které má za sebou Edith,“ uzavírá Zuzana Hradilová.
Sobotní Edith by bylo škoda si nechat ujít. Slučuje v sobě několik symbolů najednou. Své novátorství, zároveň tradici, stabilní divácké zázemí, ale i rozšiřující se publikum. A také Komorní divadlo, kde měla Edith svoji premiéru, a které se za měsíc pro diváky uzavře.
Foto: Marta Kolafová (DJKT Plzeň) a Josef Hrubý (jubilejní repríza)
