Na čtvrteční premiéře nového muzikálu Baron Prášil se to celebritami jen hemžilo a fotografové a novináři bulvární i nebulvární zažívali doslova žně – Jiří Paroubek s manželkou Petrou, Stanislav Gross s celou rodinkou, herců, zpěváků a režisérů nepočítaně. Přišli i inscenátoři z jiných divadel, kteří s muzikály Zdeňka Bartáka ve svém repertoáru počítají, například Roman Meluzín z Divadla J.K. Tyla v Plzni, který už za dva měsíce nastuduje Cestu kolem světa za 80 dní nebo Zdeněk Pikl z Hluboké nad Vltavou, jenž v létě opět uvede přímo na nádvoří zámku sérii představení muzikálu Romeo a Julie.
Velkou pozornost budila i přítomnost Karla Gotta v hledišti i foyeru Hybernie. Podařilo se nám jej během popremiérového rautu požádat exkluzivně o krátký rozhovor.
Mistře, o vás je známo, že se účinkování v muzikálech úspěšně vyhýbáte. S díky jste odmítl i nabídku titulní role Jeana Valjeana v Bídnících v roce 1992 a tehdy jste prohlásil, že seriálové hraní vám připomíná práci v „Kolbence“. Nezměnil jste svůj názor nakonec?
Ne, určitě ne. Já se skutečně cítím nejlépe na koncertním pódiu, před svým publikem, kde jsem sám sobě vlastním pánem. Všech těch nabídek jsem si nesmírně vážil, ale objevil jsem se jen ve Všudybylovi jako host muzikálu Kudykam na jednu árii. Řekli mi „přijdeš, něco řekneš a zazpíváš.“ A protože šlo o krásnou píseň, naprosto neobvyklou pro můj repertoár, která je více šansonová, ale končí zase italským bellcantem, přijal jsem. Ale odehrát třeba dvacet představení měsíčně v jednom divadle bych kvůli svým dalším závazkům nemohl, a popravdě řečeno, ani by mě to nebavilo.
Jako divák ale máte zřejmě muzikály rád, viděli jsme se už například na premiéře Mozarta v Brně. Jak ve vašich očích vychází srovnání našich muzikálů se zahraničními?
Já nesrovnávám. V Brně jsem byl opravdu nadšený, ale vše záleží na charakteru hry, pobavilo mne i dnešní představení. Jsou tady moji přátelé, kamarádi, kolegové, takže půjdu na všechny tři alternace, abych viděl, kolik osobitosti vložili do své interpretace, každý po svém.
V oblasti pop music jste dosáhl naprostého vrcholu. Jsem například přesvědčen, že v počtu Slavíků vás nepřekoná nikdy nikdo, hudební scéna už bude víc rozdrobená. Zbyl vám ještě nějaký nesplněný sen?
Rád bych si zahrál nějakou dramatickou roli ve filmu, někoho jiného, než Karla Gotta. Byl jsem samozřejmě rád za role ve filmech Kdyby tisíc klarinetů, Hvězda padá vzhůru nebo Z pekla štěstí 2, ale vždycky jsem si v nich připadal jako Gott. Kdysi dávno jsem viděl snímek Země s Gilbertem Bécaudem v hlavní roli. Nejenže v něm nádherně zpíval, ale hrál určitý příběh. To je můj největší sen, chtěl bych roli člověka, který hraje a zpívá.
Děkuji za váš čas a ať se vám sen co nejdříve splní!
Foto: Josef Hrubý
1) Karel Gott v rozhovoru s hudebním skladatelem Zdeňkem Bartákem
2) Autor článku zpovídá Mistra
3) Karel Gott – elegantní, jako vždy
