Smutná zpráva přišla hned na začátku nové divadelní sezony z plzeňského divadla. Po krátké a zákeřné nemoci zemřel ve věku 78 let 6. září 2009 dlouholetý činoherní herec a posléze sólista souboru operety a muzikálu Jiří Samek. Ještě v červnu se aktivně zúčastňoval společenského a kulturního dění.
Herec, režisér, zpěvák, recitátor, moderátor, politik, ředitel Plzeňské filharmonie – tím vším byl během svého života Jiří Samek.
Pocházel z divadelní rodiny. Rodiče hráli u cestující divadelní společnosti a on s nimi jezdil po venkovských štacích. Hereckou školu získával v Divadle S. K. Neumanna i v teplickém a šumperském divadle. Před nástupem do Plzně v roce 1967 patřil už k předním hercům Divadla V. Nezvala v Karlových Varech. Respekt si získal hned svou první rolí v Plzni – Johnem Proctorem v Millerových Čarodějkách ze Salemu. Výrazná fyziognomie, dokonalá artikulace, lahodný hlas, ale především tvůrčí přístup k roli z něho udělaly vítaného partnera pro režiséry. K jeho nejvýraznějším rolím patřil Richard Dudgeon v Shawově Pekelníkovi, Scarron ve Svátku Jeho Veličenstva, Karel V. v Povídkách královny Navarrské, Jago v Othellovi, Don Jean ve Strašlivém hodování, Athos ve Třech mušketýrech, Hérostratos ve hře Zapomeňte na Hérostrata, Slim ve hře O myších a lidech, Kreon v Médei, Komisař ve Velké mele nebo Dorn v Rackovi. Prosadil se především jako charakterní herec s velkou psychologickou vynalézavostí a profesionální jistotou. Z komických rolí mu byly blízké především ty, ve kterých mohl uplatnit svůj intelektuální humor. V plzeňské činohře vytvořil do roku 1985 přes 70 postav.
Po pětiletém angažmá v Městských divadlech pražských se v roce 1990 vrátil Jiří Samek do Plzně a nastoupil do souboru operety. Nevstoupil na neznámou půdu. Už v roce 1982 zazpíval obtížnou roli Reného v operetě Hrabě Luxemburg Franze Lehára. K postavám vyslovených padouchů, jakým byl třeba Horác v Limonádovém Joovi, přibyly i roztomilé postavy, jako kupříkladu Celestin nebo Major v Mam´zelle Nitouche. V roce 1997 odešel do penze s celkovou bilancí stovky rolí jenom v plzeňském divadle.
Jiří Samek spolupracoval s rozhlasem a dabingem, na svém kontě má také šestnáct televizních a filmových rolí. Do historie amatérského divadla se zapsaly inscenace Jakub a jeho pán, Ze života hmyzu a Dobové tance, které režíroval v plzeňském souboru Dialog.
Se stejnou houževnatostí a poctivostí se věnoval i politice. V letech 1994-8 byl členem zastupitelstva města Plzně, od roku 1998 místostarostou Městského obvodu Plzeň 1 a také pracoval v kulturních komisích.
I v době, kdy se aktivně věnoval politice, se vrátil na plzeňská divadelní prkna jako Král Edward IV. v Shakespearově Richardu III. a jako Soudce v inscenaci Královna Margot. Divadlo bylo jeho osudem. Sám prohlásil: „Kdybych dostal šanci žít svůj život ještě jednou, přál bych si ho prožít znovu na jevišti.“
Článek vychází z oficiální smuteční zprávy DJKT Plzeň.
Foto: Pavel Křivánek – Mamzelle Nitouche (Jiří Samek se svojí hereckou i životní partnerkou Miladou Pasekovou) a portrétní foto
