The Mikado, originální plakát z roku 1885
Operety autorské dvojice Gilbert – Sullivan patří v anglo-americkém světě k nejoblíbenějším, u nás jsou téměř neznámé. Jejich Mikádo nyní uvede Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích. Zkušební proces zahájil režisér Dominik Beneš s tvůrčím týmem tvořeným scénografem Petrem Vítkem, kostýmní výtvarnicí Lenkou Poláškovou, a dramaturgem Danielem Dettem 21. března tohoto roku. O choreografie se postará Béla Kéri Nagy. Premiéra se uskuteční už 4. května na scéně DK Metropol. Nesnadné role překladatele se ujal Michael Žantovský.
Zakladatelé anglického operetního žánru William Schwenck Gilbert (1836 – 1911) a Arthur Sullivan (1842 – 1900) náleží mezi klíčové osobnosti dějin hudebního divadla. Přesto v Čechách patří, zcela paradoxně, k tvůrcům téměř neznámým. Naopak v zahraničí, zejména v anglo-americkém světě, jsou jejich díla součástí kmenového repertoáru všech významných muzikálových a operetních scén a celosvětově se dokonce právě opereta Mikádo v četnosti uvádění pyšní třetí příčkou – hned za Straussovým Netopýrem a Lehárovou Veselou vdovou. Mikádo mělo premiéru v londýnském divadle Savoy v roce 1885, u nás bylo uvedeno poprvé přímo v pražském Národním divadle v roce 1903. Pak se hrálo ještě v Městském divadle na Královských Vinohradech v roce 1914, dvě inscenace této operety zažilo i Brno na scéně Reduty (1950 a 1979) a jednou jej nastudovalo také Slezské divadlo v Opavě v roce 1977. V režii Tomáše Šimerdy pak zaznělo v Čechách zatím naposledy v Hudebním divadle v Karlíně v sezoně 1988/89. Karlíně. Českobudějovická inscenace Mikáda bude tedy teprve sedmou českou premiérou.
Díla G&S svojí stavbou připomínají v mnohém spíše pozdější muzikálovou, než typicky operetní tvorbu. Už skutečností, jak satiricky vyostřené jsou jejich texty, které se podařilo neuvěřitelným způsobem snoubit s hudbou lahodně znějící a perlivou, hluboce promyšlenou a s citem pro divadelní situaci. Rozsahem hudebních čísel, jenž tvoří většinou 2/3 celkové stopáže, se tato díla přibližují až opeře. Svět získal novou formu hudebně – zábavného divadla, která je inteligentní, ale ne intelektuálská. Rovněž humor poukazující na různé politické a společenské nešvary není v operetních libretech obvyklý. Slavná dvojice je autorem těchto operet:
Thespis aneb bohové stárnou
Trial by Jury (Porotní soud)
The Socrerer (Čaroděj)
H.M.S. Pinafore (Královská loď Pinafore)
The Pirates of Penzence (Piráti z Penzance)
Patience
Iolanthe
Princess Ida
The Mikado
Ruddigore
The Yeomen of the Guard (Královská stráž)
The Gondoliers
Utopia Limited (Utopie s ručením omezeným)
The Grand Duke (Velkovévoda)
Děj operety Mikádo se odehrává v exotickém Japonsku a většinou v autentických kostýmech. Svět ovšem poznal i zcela moderní verze – například jedna z amerických inscenací byla plně černošská, ve snímku Cool Mikado scénáristé zase děj přemístili na palubu letadla odlétajícího z Tokia. Soubor opery Jihočeského divadla s mladým inscenačním týmem má šanci zaujmout diváky i díky obsazení v čele s Josefem Průdkem jako Mikádem, jeho synem Nanki – Pů v podání tenoristů Petera Malého a Aleše Voráčka, líbeznou Ňam-Ňam Zuzany Benešové či Kristýny Vylíčilová, generálním katem Františka Brantalíka nebo Pavla Klečky a řady dalších se smyslem pro “montypythonovský” humor.
Ilustrační foto: Repro redakce
