Výhradně ze skladeb zahraničních i našich skladatelů druhé poloviny 20. století a skladatelů současných byl sestaven program koncertu Plzeňské filharmonie a Epoque Quartetu, který se konal ve čtvrtek 9.listopadu v Měšťanské besedě v Plzni. Epoque Qaurtet je jako soubor známý nejen díky svému repertoáru, jenž osciluje mezi soudobou hudbou a různými hudebními žánry, ale i díky svému spojení s divácky oblíbenou soutěží Star Dance. Tentokrát hrál s filharmoniky ve společných aranžích pod taktovkou šéfdirigenta Plzeňské filharmonie Tomáše Braunera, ale i samostatně v jiných skladbách.
Epoque Quartet se představil ve výborné formě jako těleso perfektně sehrané. Bylo zcela zjevné, že úspěšně zvládá různé žánry a zaměřuje se na skladby slýchané na koncertních pódiích ne právě pravidelně. V Plzni vystoupil vzhledem k dramaturgické volbě repertoáru jako uskupení věnující se současné vážné hudbě, kterou ale publiku zprostředkovává velmi neformálním způsobem. Jeho přístup evokovalo už velmi ležérní oblečení. Na rozdíl od koncertně oblečených členů filharmonie vystoupili členové kvartetu v barevných kalhotách a rozhalených bílých košilích.
Zahájení večera patřilo Plzeňské filharmonii a dílu argentinského skladatele Ástora Piazzoly (1921-1992). V aranžmá Tomáše Illeho provedla filharmonie Libertango a Oblivion. Tomáš Brauner vhodně volil tempa a dbal na dynamiku, a tak Piazollova díla působivě zahájila celý večer. Následovala již skladba současného autora, a tím nebyl nikdo jiný, než Tomáš Ille. Filharmonie a Epoque Quartet hrál jeho suitu pro smyčcové kvarteto a symfonický orchestr Stvoření Nového tanga, která měla zpodobnit rozšíření tanga ve světě. Tomáš Ille publiku osobně vysvětlil humornou formou vznik skladby i její charakter a nepochybně to přispělo k jejímu snadnému přijetí u obecenstva. Skladba sama o sobě je melodická a názvuky tanga nelze přeslechnout. Tím spíše, že souhra filharmonie s kvartetem byla velmi dobrá.
Druhá polovina koncertu byla z podstatné části komorní. Epoque Quartet provedl dvě skladby jazzového charakteru – proslulý Minor Swing belgického jazzového kytaristy Django Reinhardta (1910 – 1953) a Señor Mouse, jejímž autorem je americký jazzrockový pianista a skladatel Chick Corea (1941). Závěr koncertu patřil dvěma současným mladým českým skladatelům a společné produkci filharmoniků a kvartetu. Zaznělo Zrození Jana Kučery a Cigánská ouvertura Petra Wajsara. Díla byla provedena s potřebným nasazením a s razancí snad až příliš velkou. Zde by větší důraz na dynamické odstíny byl ku prospěchu věci. Největší aplaus sklidil Epoque Quartet ovšem za svižný a bravurně provedený přídavek.
Zahajovací koncert abonentní mezižánrové řady C přinesl program vskutku netradiční a dramaturgicky odvážný. Vedle mezižánrových skladeb přinesl zejména výlet do současných hudebních vod.