Musím se přiznat, že nemám rád open air produkce. Důvod je prostý – výsledný dojem neovlivňuje jen kvalita umělecké produkce, ale z velké části i vrtochy počasí. A protože naši meteorologové nejraději předpovídají, jak bylo včera, nelze brát jejich rady při nutnosti plánování akce příliš vážně. Proto jsem také poměrně dlouho váhal, zda přijmout pozvání na druhé nádvoří českého zámeckého klenotu Hluboká, kde již od poloviny července produkce Divadla Hluboká v čela se Zdeňkem Piklem uvádí v rámci Divadelního léta muzikál Zdeňka Bartáka Romeo a Julie, který navázal na divácky mimořádně úspěšnou inscenaci Jedné noci na Karlštejně téhož hudebního skladatele z předchozích dvou ročníků festivalu.
Muzikál Romeo a Julie vznikl na objednávku Státní opery v jihokorejském Soulu a původní libreto bylo napsáno v korejštině (více se o této zajímavosti dočtete v našem připravovaném rozhovoru se Zdeňkem Bartákem). V Koreji bylo dílo přijato s nadšením nejen diváky, ale i odbornou kritikou. Díky tomu se může pyšnit oceněním Grand Prix 2002 za nejlepší muzikál asijského kontinentu. K tomu navíc Zdeněk Barták získal první místo v kategorii nejlepší hudba roku a hlavní ceny si odnesli i představitelé titulních rolí Romea a Julie. V Soulu se muzikál s přestávkami v různých cyklech hraje dosud a svoji oblibu rozhodně neztrácí. Pro českou premiéru, která se konala právě na Hluboké, dílo přeložil Jiří Josek a texty písní v češtině napsal Eduard Krečmar. Romantické Shakespearovo drama je u muzikálových tvůrců mimořádně oblíbené – Romeo s Julií již mají dva české sourozence (Jiří Bareš 2001 a Boris Urbánek a Jaromír Nohavica 2003), celosvětově nejznámější je zpracování Gerarda Presgurvice.
Poté, co jsem bedlivě prostudoval asi patnáct webů s předpovědí počasí, jsem se rozhodl, že náš tým navštíví první ze dvou derniér muzikálu v pátek 28.srpna. Ještě kolem osmé večer, kdy jsme začali stoupat k zámku, jsem si vyzbrojen bundou, dekou a pláštěnkou připadal poněkud divně. Teploměr ukazoval 24 stupňů a nic nenasvědčovalo tomu, že by se blížila sněhová vánice nebo podobná katastrofa. Zámecké nádvoří se záhy zaplnilo do posledního místečka včetně přístavků a několik nešťastných zájemců ještě zůstalo před branou zámku. Kapacita přibližně 300 míst zájmu nestačila. Ale zpět k Montekům a Kapuletům, vzhůru do Verony!
Zdeněk Barták je zkušeným skladatelem (dodnes nesmrtelné hity jako Kamarád, Nonstop nebo Nenapovídej znějí v uších několika generací posluchačů, stejně jako jeho hudba filmová) a jeho syn Daniel spolu s Ivanem Zelenkou neméně zručnými aranžéry. Už působivá předehra (opět ve mně její melodika evokovala spojení s filmem) ukázala, že romantické chytlavé songy Zdeněk Barták opravdu umí. Stejně tak písně Královna Mab, Láska všechno překonává, Tajemství smrti a zejména loučení Romea s Julií (Naposled tě políbím) by jistě ozdobily mnohou hitparádu. Velmi zdařilý je i překlad Jiřího Joska, který má nejen dostatečné zkušenosti s muzikálem (přeložil například Hair, Olivera, Čarodějky z Eastwicku, Sugar či The Sound of Music), ale velkým přínosem se ukázala i skutečnost, že patří k předním českým překladatelům díla Williama Shakespeara. Podobně pozitivně hodnotím také texty Eduarda Krečmara, byť by se mu dal v některých detailech vyčíst až přílišný příklon k lidovosti (Jsem hloupej a Juli, Juli, Julie). Všem tvůrcům se však podařilo rukou divadelních praktiků vytvořit dílo divácky atraktivní, dobře poslouchatelné, přičemž dokázali obratně vyvážit dramatické situace s momenty komediálně odlehčenými, což se kupříkladu autorům Kladiva na čarodějnice bohužel nezdařilo. Snad jedinou drobnou výtku mám k závěrečnému finále, které je jakousi ódou na smíření. Počínaje Bídníky, využívají tohoto prvku autoři „vážných“ muzikálů často a rádi. Podle mého názoru by se na samý závěr lépe hodila motivická reminiscence na prokleté rody (Prokletí lidé blázniví), neboť právě furiantská rodová nenávist je ústřední osou celého příběhu.
V pátek 28.srpna jsme v hlavních rolích viděli tyto účinkující:
Romeo: Jan Kopečný
Julie: Ivana Plachá
Benvolio: Zbyněk Novotný
Mercuzio: Jan Adámek
Chůva: Věra Zabilková
Lorenzo: Aleš Chrt
Capuletová: Iva Hošpesová
Capulet: Vladimír Plachý sen.
Vévoda: Václav Soubusta
Paris: Luděk Šindelář
a další
V obsazení se mísí profesionální pěvci, zejména z operních souborů divadel v Českých Budějovicích a Plzni, s poloamatérskými členy různých kapel, hereckých spolků a dalších uskupení. Mezi alternanty je například přední basbarytonista DJKT Plzeň Dalibor Tolaš, známý operní a muzikálový zpěvák Petr Dopita nebo přední sólistky Jihočeského divadla v Českých Budějovicích Kateřina Hájovská a Iva Hošpesová. Vezmeme-li v úvahu, že jsme tedy zhlédli v podstatě ochotnické představení, překvapila nás veskrze vysoká úroveň odzpívaných partů i kultury mluveného slova. Po slovenském muzikálu František z Assisi, který ovšem uvádí prestižní a profesionální soubor Nové scény v Bratislavě, jsme si znovu uvědomili, že přítomnost několika hvězd show byznysu neurčuje úroveň té které produkce. Někteří účinkující mají všechny předpoklady prosadit se na profesionální scéně (tedy krom těch několika zmíněných, kteří se na ní již pohybují). Zejména nás zaujal Jan Kopečný jako vynikající představitel Romea, s měkkým, ve všech polohách příjemným hlasem, suverénní i herecky a pohybově. Výraznou postavou jeviště byla i Julie v podání výborně zpívající Ivany Plaché, ač v některých momentech byla herecky méně přesvědčivá (například v rozhovoru s chůvou po vyhoštění Romea). Pro úlohu Chůvy bychom těžko hledali lepší představitelku, než jakou byla Věra Zabilková, původem sboristka budějovické opery, nyní pedagožka na ZUŠ, která má ale na kontě i řadu obtížných sólových partů, zejména v operetách (Líza, Arzena, Bronislava). Z profesionálních umělců se výrazně uplatnila Iva Hošpesová (Capuletová) i Václav Soubusta (Vévoda). Málokdo by věřil, že Aleš Chrt, velmi typově přesně hrající otce Lorenza, je hereckým amatérem.
Režie Romea a Julie se ujal David Cody – všestranný umělec, který se vedle profesního působení ve sboru opery DJKT Plzeň s povinností sól profiluje v zajímavou uměleckou osobnost. Krom zpěvu se totiž věnuje i moderování, režii, dirigování a vlastní autorské tvorbě. Režisér vystavěl scény vzhledem k plenérovým možnostem velmi pečlivě, často využíval dominantní balkon zámku, který symboliku díla více než vhodně dotvářel. Zvláštní pozornost si zaslouží skutečnost, že se s vybraným ansámblem dokázal vyhnout nejčastějšímu nešvaru ochotnických představení, totiž přehrávání, takže všichni ve svých rolích působili dostatečně přirozeně. Působivé bojové scény doplňovala líbivá choreografie Pavly Nýdlové. Nepříliš složitá scénografie Jana Kremla citlivě splynula s architekturou zámku, zatímco barvité kostýmy Mirely Tůmové oživovaly noční atmosféru.
Nahrávku pro představení pořídil se Studiovým symfonickým orchestrem Praha známý dirigent Mario Klemens, autorem precizního hudebního nastudování je šéfdirigent Jihočeského divadla Martin Peschík. Zajímavostí je přítomnost dirigenta na každém představení, v našem případě Josefa Zaplatílka, který s company zároveň nastudoval sbory. Muzikálu tohoto charakteru by samozřejmě slušel živý orchestr, ale na Hluboké není jeho přítomnost možná technicky, finančně ani prostorově. Třeba se někdy dočkáme v některém z kamenných divadel…
Vraťme se ještě k úvodnímu glosování. Asi 40 minut po začátku představení, v okamžiku, kdy účinkující konstatovali, že „nad Veronou se stahují mračna,“ přišla prudká dešťová přeháňka. Pláštěnky nakonec přišly vhod a představení se muselo na 15 minut přerušit. Po jeho skončení jsme se ještě dozvěděli, že představitel Romea Jan Kopečný se nepříjemně zranil během jednoho ze soubojů a po děkovačce byl převezen s otřesem mozku do nemocnice. To, že představení dohrál, je další známkou profesionality tohoto souboru. Byť moje nechuť k venkovním produkcím nebyla prolomena, Romeo a Julie je muzikálem, který si přízeň diváků rozhodně zaslouží. Takže za rok opět na Hluboké!
Foto: Josef Hrubý
1) Ivana Plachá a Jan Kopečný
2) Romeo – tentokrát nikoli s Julií, ale s maskérkou
3) Veronští měšťané
4) Věra Zabilková a Jan Kopečný
5) Závěrečná děkovačka
Další snímky z muzikálu Romeo a Julie najdete v naší galerii, v sekci OSTATNÍ.
