Jozef Hruškoci, muzikál Sweeney Todd, foto: Martina Root
Muzikálový soubor Divadla J.K. Tyla v Plzni nabízí divákům od poslední lednové soboty novou skvělou inscenaci – Sweeneyho Todda hudebního skladatele Stephena Sondheima.
Sondheim patří k broadwayským hudebním legendám. U nás je znám spíš jako libretista West Side Story, než jako hudební skladatel. Jeho muzikály, určené prý pro „náročnějšího diváka“, se zatím s českým jevištěm míjely. Platí to i o slavném ďábelském lazebníkovi Sweeneym Toddovi z roku 1979, který se u nás hrál doposud jen dvakrát – v minoritním muzikálovém Divadle Na Prádle (2012) a na studentské scéně JAMU, v brněnském Divadle na Orlí. Rovněž DJKT Plzeň k dílu přistoupilo s jistou opatrností, když jej uvedlo na Malé scéně, byť by si muzikál větší jeviště konečně zasloužil.
Stephen Sondheim vytrvale popírá, že by byl Sweeney Todd moderní operou. Formou i hudebním stylem jí však bezpochyby je. Mluvených dialogů je minimum, stejně jako choreografických čísel. Skvěle prokomponovaná hudba bez většího hitu rovněž hovoří spíš pro operní žánr. V Plzni se díla režijně chopil nynější šéf muzikálového souboru Lumír Olšovský, který ukázal, že umí i jiný, než komediální žánr, který byl doposud jeho doménou (samozřejmě s výjimkou West Side Story). Celý muzikál vystavěl velmi pečlivě, s několika neokoukanými nápady, ať už se jednalo o pochechtávání nepříčetných, či o autentické pečení pirožků před začátkem druhého jednání. Důležitější ovšem je, že diváky udržel v napětí po celé představení, které trvá bezmála tři hodiny. Pokud jsme Na Prádle viděli spíš stylizované vraždy vyšinutého holiče, v Plzni krev stříká velmi často, a to doslova. Přesto lze říct, že inscenace není jen o vraždách, ale také o pocitech titulního hrdiny, který touží po mstě až do zešílení.
Radek Antonín Shejbal, Kateřina Falcová, muzikál Sweeney Todd, foto: Martina Root
Pokud je mi známo, Sweeney Todd patřil k dlouholetým hudebním snům dirigenta Jiřího Petrdlíka. Jeho hudební nastudování je doslova skvělé, byť orchestr hraje velmi náročné party v malém devítičlenném obsazení. Těleso nejenže znamenitě interpretuje dramatické písně a vnímavě doprovází sólisty, ale s mimořádným citem hraje i nenápadné, leč působivé hudební podkresy. Scénu i kostýmy navrhl britský výtvarník Dave Benson. Scénografie je plně podřízena iluzi, že se hraje na větší scéně, pseudohistorické kostýmy jsou nádherně barvité a bohaté. Jelikož muzikál neobsahuje žádné větší taneční číslo, choreografie Martina Šintáka stylizovanými pohyby spíš dotváří atmosféru inscenace. O povedený a zpěvný překlad se postarala v muzikálu debutující Hana Nováková.
Muzikál Sweeney Todd, foto: Martina Root
Dění na scéně doslova vévodí fantastická Stanislava Topinková Fořtová v roli paní Lovettové. Její postava má vývoj, od humorného nadsázky přechází k temnému hororu, v nějž se představení postupně mění. Její milostné vyznání k Toddovi By the Sea patří k vrcholům muzikálu. Plzeň ovšem našla ve svém souboru i uhrančivého a dostatečně šíleného Todda, kterým je znamenitě hrající i zpívající Jozef Hruškoci. S nástrahami operně náročného pěveckého partu se obdivuhodně vyrovnala Kateřina Falcová, doslova nádherná schovanka soudce Turpina, kterého sehrál charismatický Radek Antonín Shejbal. O její lásku usiluje nejen Pavel Režný coby statný a pěvecky jistý Antony Hope, ale také již zmíněný poručník Turpin podporovaný trochu zženštilým biřicem Bamfordem ve zdařilé kreaci Lukáše Ondruše. Jen krátce se na jevišti vyskytuje komediální postava holiče Pirelliho, první Toddovy oběti, kterou krásně vykreslil Ondřej Černý. V indispozici hrající Pavel Klimenda prošel uvěřitelnou proměnou z naivního mladíka Tobiase v šíleného mstitele. V dalších rolích se výrazně uplatnili Kristýna Bečvářová, Roman Krebs i celé řada herců z company, kterou sezpívala Sára Bukovská.
Sweeney Todd- Ďábelský lazebník z Fleet Street není muzikálem pro každého. Celé představení, krom několika humorných momentů, provází tísnivá a hororová atmosféra. Prostor Malé scény jí ještě umocňuje, byť by dílu větší jeviště jistě slušelo. Muzikáloví fajnšmekři se dočkali krásného a kvalitního představení.
