Ve čtvrtek 26. května bude Plzeňskou filharmonii řídit v Měšťanské besedě její hlavní hostující dirigent Ronald Zollman. Koncert, který začíná v obvyklých 19 hodin přivede do západočeské metropole vynikajícího mladého klavíristu Marka Kozáka, v jehož podání se publikum může těšit na Symfonické variace pro klavír a orchestr Césara Francka. V druhé části koncertu zazní Symfonie č. 4 Es dur „Romantická“ Antona Brucknera.
César Franck, belgicko-francouzský skladatel a varhaník, se prosadil až svými pozdními díly, ale získal si ohlas u veřejnosti. Měkké kontury jeho melodiky, klasicky vytříbená forma a bohaté harmonie jeho skladeb mu získaly sympatie a oblibu. Symfonické variace z roku 1885 patří k nejhranější FanCkovým dílům. Autor je věnoval klavírnímu virtuosovi Louisovi Diémerovi. Skládají se ze tří vět – Poco Allegro, Allegretto qasi andante, Allegro non tropppo a končí sonátou. Úvod variací je inspirovaným Beethovenovým klavírním koncertem č. 4.
Osmadvacetiletý pianista Marek Kozák dlouhodobě sbírá úspěchy v mezinárodních soutěžích, letos se stal laureátem mezinárodní klavírní soutěže Gezy Andy v Curychu. V roce 2019 byl finalistou Busoniho soutěže v Bolzanu, v 2018 následovalo vítězství na Evropské klavírní soutěži v Brémách, odkud si přivezl také cenu publika. Na soutěži Pražského jara v 2016 získal 2. místo a ocenění za provedení soudobé skladby Kejklíř Adama Skoumala. O rok dříve byl semifinalistou Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina ve Varšavě, nejlépe obsazeném klavírním klání na světě. V roce 2018 vydal své první profilové CD (ArcoDiva) se skladbami Josepha Haydna, Fryderyka Chopina, Sergeje Rachmaninova Adama Skoumala a právě Césara Francka.
Svou čtvrtou symfonii komponoval Anton Bruckner téměř celý rok 1874 a dalších šest let ji přepracovával. Snažil se o co nejlepší zvukomalebnost romantických přírodních scenérií, v díle nalézáme řadu témat – jsou laděná baladicky, jako lovecké scény i hymnicky. Symfonie měla premiéru 20. února 1881 ve Vídni a dobový kritik psal o obrovském úspěchu. Bruckner byl po každé větě pětkrát vyvolán! Transformace přírodních motivů, scenérií a představ o nich byl dokonale transformován do řeči tónů, rytmů, nástrojových hlasů a vzájemné kombinace. Nejdůležitějším výrazovým prostředkem je zde fuga, která narůstáním na síle s postupným přidáváním dalších nástrojových partií evokuje příchod bouřkové atmosféry po ranním svítání.
