Po úspěšných pěti sezonách s muzikály Jedna noc na Karlštejně a Romeo a Julie stála produkce Divadla v Hluboké nad Vltavou před rozhodnutím, jak dál pokračovat s festivalem Divadelní léto, který se stal nedílnou součástí prázdninových aktivit na zdejším slavném zámku. Loni padlo zásadní rozhodnutí, že novým projektem bude tentokrát původní muzikál, jenž zazní na Hluboké ve světové premiéře. Jako téma si hudební skladatel Zdeněk Barták se scénáristou a textařem Petrem Markovem vybrali životní pouť slavného dobyvatele ženských srdcí Casanovu, kterého chtěli představit divákům zároveň jako spisovatele, vědce, špióna a zejména znamenitého vypravěče. Muzikál se stal zároveň dárkem tvůrců duchovnímu otci hlubockého divadla Zdeňkovi Piklovi k jeho letošním kulatinám.
Hrát open air představení na zámeckém nádvoří se zdá zdánlivě jednoduché. Je ovšem třeba najít zajímavé téma, a především jej zpracovat tak, aby zaujalo jak muzikálové diváky, tak prakticky nedivadelní publikum, které hledá náplň pro smysluplně strávený čas odpočinku během letních prázdnin. Otevřeně řečeno, k látce je nutné najít zábavný, ale nikoli plytký klíč. Tvůrcům muzikálu Casanova se to podařilo, byť zvolené téma nenabízí tak jednoznačně nosný příběh jako předcházející slavná tragedie o veronských milencích a bylo třeba daleko promyšleněji pracovat s fabulací, domněnkami a dochovanou literaturou, aby byla inscenace dostatečně atraktivní a přitom dějově srozumitelná. Autoři velmi nápaditě opatřili dějovou osu třemi představiteli Casanovi – zhruba desetileté dítě se stává vypravěčem a komentátorem jednotlivých epizod ze života slavného milovníka, které vypráví nejstarší Casanova na zámku v Duchcově vybrané společnosti, přičemž stěžejní scény hraje a zpívá jeho alternant v nejlepším věku. Jednoduché, působivé, sdělné řešení, které umožnilo režisérovi Davidovi Codymu za dramturgické spolupráce Františka Řihouta celý příběh výrazně zestručnit a vystavět s neobyčejnou lehkostí a vtipem. Vše do se zapadá jedním slovem správně, divák se ani na okamžik nenudí, představení má spád a divadelně funguje. Také díky lvímu podílu choreografky Petry Parvoničové, která během náročných zkoušek neuvěřitelným způsobem rozhýbala sólisty (bez výjimky) a celou company, její pohybové zpracování je dynamické, zachovává určitý historický kolorit, ale přitom je moderní a inscenaci přidává humorný nadhled. Výstupy po herecké i taneční stránce působí lehce.
Velký pokrok zaznamenalo v porovnání s předchozími inscenacemi i výtvarné zpracování. Slušivé kostýmování Mirely Tůmové a Zuzany Rubešové vychází celkem důsledně z doby a místa děje, scéna podle návrhu Jakuba Barana musí být z praktického důvodu jednoduchá (každý den se rozebírá), což jí ale na působivosti neubralo. Baran rozehrál ve spolupráci s režisém celé okouzlující nádvoří Hluboké, základem jeho scény jsou dvě boční schodiště s hlavním portálem, ale hraje se také na balkonech a s hojným využíváním romanticky laděných, ale vkusných projekcí.
Hudba Zdeňka Bartáka zaranžovaná velmi profesionálně jeho synem Danielem opět nabízí tradiční multižánrovou směsici, podobný styl hojně využívají i zahraniční úspěšní tvůrci (např. Sylvester Levay, Dennis Martin nebo Willy Russell), jejímž základem je symfonická kantiléna, občas sklouzávají tu k rockověji střiženým písním, tu naopak k příjemným skladbám ve swingovém kabátu. Barták se zde opět předvedl jako znamenitý melodik, který dokáže napsat chytlavý hit, v inscenaci je hned celá řada dobře zapamatovatelných melodií. Za zvlášť povedené lze označit písně Ameriko má, Pan důležitý, Čest, duet Fracek či ústřední téma Hleď vzhůru k výšinám, které zazní ve více obměnách. Zatímco například Píseň o cti má až heroický náboj, nechybí v Casanovovi vysloveně romantické duety, temperamentní sborovky ani skladby vysloveně žertovné. Vložená árie z Figarovy svatby Non pin andrai (zde interpretovaná Adélou, tedy ženou) je roztomilým kořením, podobně jako variace na zpěv toreadorův z Carmen. Orchestrace a aranže zmíněného Daniela Bartáka mohou svou invencí směle konkurovat mnohým zahraničním titulům, stejně, jako kvalitní hudební nahrávka. Texty Petra Markova působí nenuceně a jsou zpěvné.
Incenátorům a producentům nového díla se podařilo dát dohromady velmi kvalitní a kompaktně působící tým, alespoň pokud mohu soudit na základě premiérového obsazení. Nejmladšího, zhruba desetilétého Casanovu, hrál skvěle pražskou muzikálovou scénou i filmovými zkušenostmi ostřílený Filip Antonio, chlapecky bezprostřední, a na dětského herce nebývale dobře artikulující (všem vystupujícím výrazně pomohlo dobré nazvučení hudebních čísel i prózy, takže jim bylo v plenéru lépe rorumět, než hercům v mnoha kamenných divadlech). Jan Kopečný coby Girolamo Casanova pěvecky táhne party titulního představitele a úspěšně navazuje na svého romanticky střiženého Romea. Zdeněk Pikl, muž pro něhož vlastně dílo vzniklo, je typickým bonvivánem a dalo se předpokládat, že se stane díky svému přirozenému šarmu miláčkem hlubockého publika. Překvapivě uspěl i v obávané poloze pěvecké, v duetu s výborným Jaromírem Adamcem (hrabě Valdštejn). Komediální talent prokázala v úloze roztoužené hraběnky Karolíny Dita Hořínková, podobně jako směšně nabubřelý Luděk Šindelář coby prospěchářský Bednář. Z mladých zpěvaček získala největší prostor prostřednictvím role Adély Eliška Ochmanová, pěvecky jistá, herecky zatím méně zkušená. Znělým sopránem i přirozeným půvabem opatřila postavu Lízy Michaela Nosková, jež zvládla intonačně přesvědčivě i známou a již zmíněnou Mozartovu árii. Značný podíl na úspěšné preméře mají i představitelé menších rolí a euforicky naladěná company.
Casanova je typickým “letní muzikálem”, tak jak si jej asi většina diváků představuje. Prošumí jevištěm svižně, s vtipem a doprovodí vás do nejbližší vinárny v dobré náladě a s mnoha krásnými melodiemi na rtech.
Obsazení premiéry 6. července 2012:
Dirigent: Martin Peschík
Giacomo Girolamo Casanova de Seingalt: Zdeněk Pikl
Giacomo (10letý Casanova): Filip Antonio
Girolamo (Casanova v nejlepších letech): Jan Kopečný
Hrabě Josef Emanuel Valdštejn: Jaromír Adamec
Hraběnka Karolína z Dubna: Dita Hořínková
Komtesa Adéla Bullitová: Eliška Ochmanová
Líza: Michaela Nosková
Bednář: Luděk Šindelář
Markýz, hrabě Branicky: Ladislav Korbel
Paula: Věra Pašková
Aneta: Michaela Talašová
Teresa: Kristýna Bečvářová
Foto: Josef Hrubý
1) Jan Kopečný a taneční company
2) Zdeněk Pikl v titulní roli
3) Michaela Nosková
4) Jaromír Adamec s Ditou Hořínkovou
5) Casanova dítě – Filip Antonio
6) Luděk Šindelář a company
7) Jan Kopečný a Eliška Ochmanová
8) Závěrečná děkovačka – zleva Martin Peschík, Daniel Barták, Zdeněk Barták, Dita Hořínková a Věra Pašková
