Klasické jazzové i filmové melodie zazněly v podání Plzeňské filharmonie a pod taktovkou jejího šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho v sobotu 19.srpna na jevišti v obci Klášter u Nepomuka na Koncertu pro Zelenou Horu. Pořádala jej Plzeňská filharmonie ve spolupráci s Pamětí národa, obcí Klášter a městem Nepomuk. Jeho cílem je připomenout historický význam Zelené Hory a podpořit záměr Plzeňského kraje na oživení celého areálu. Koncert s průvodním slovem o historii Zelené Hory odvysílala přímým přenosem Česká televize a bude spojen se sbírkou ve prospěch záchrany zámku.
Trocha historie
Zelená Hora u Nepomuka a cisterciácký klášter pod Zelenou Horou zaujímá v historii a kultuře Českého státu významnou pozici – podle pověsti zde pobýval sv. Vojtěch. Zelená hora je spojena s ustavením Jednoty zelenohorské (politicky a nábožensky motivovaný spolek části české katolické šlechty kriticky zaměřené vůči Jiřímu z Poděbrad byl založen 28.11.1465 v Černém sálu na zámku Zelená Hora), s nalezením Rukopisu Zelenohorského (1817). Působily zde slavné šlechtické rody Švamberků, Šternberků, Martiniců či Colloredo – Mannsfeldů. A Nepomuk je rodištěm sv. Jana Nepomuckého. Zelená Hora byla v roce 1938 kvůli dluhů posledního majitele zkonfiskována státem. Počátek 2.světové války je také počátkem chmurné historie zámku. Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava zde bydleli němečtí vojáci; v letech 1951–57 se stal sídlem československé armády, obývali jej členové PTP – Pomocných technických praporů tzv. Černých baronů. Navzdory své bohaté historii je dnes znám především díky této éře, již zachytil ve své knize Černí baroni Miloslav Švandrlík, a její stejnojmenné filmové adaptaci. Organizátoři chtějí Koncertem pro Zelenou Horu podpořit zájem o zámek, upozornit na jeho minulost a místo v našich dějinách.
Program koncertu
Program koncertu otevřela jednovětá orchestrální kompozice Tomáše Illeho Zelenohorská overtura, kterou skladatel zkomponoval přímo pro tuto příležitost a dedikoval ji Plzeňské filharmonii. „Je psána posluchačsky vstřícným jazykem, inspirovaná zámkem a malebností kraje v jeho okolí. Mezi motivy může posluchač zaslechnout citaci lidové písně ´Ej, hora, hora, zelená hora´. Ta sice nepochází z tohoto kraje, v autorově moravském srdci však silně rezonuje,“ říká o své Zelenohorské overtuře Tomáš Ille, který je zároveň dramaturgem celého koncertu. „Koncert je laděn v populárním duchu,“ uvádí Ille k jeho celkové dramaturgii. V podání plzeňských filharmoniků zazní během večera hudba různých žánrů. V úpravě pro symfonický orchestr slyšeli posluchači známé big bandové skladby In the Mood a Moonlight Serenade amerického zakladatele big bandu Glenna Millera.
Následovala Bugatti step průkopníka jazzové hudby v Československu Jaroslava Ježka, autora taneční, divadelní filmové i vážné hudby. Bugatti step je virtuózní klavírní foxtrot, který Ježek složil na podzim 1930 k revui Jiřího Voskovce a Jana Wericha Don Juan & Comp. Celá skladba je v tempu Allegro molto, neměnné tempo připomíná motor auta, který stále běží.Díky svému tanečnímu charakteru a vysoké obtížnosti se řadí nejoblíbenějším a nejhranější Ježkovým skladbám. Plzeňská filharmonie zvolila pro Koncert pro Zelenou horu jeho orchestrální podobu. Filmové melodie jsou zastoupeny dílem amerického hudebního skladatele, dirigenta a pianisty Johna Wiliamse. Zazní jeho hudba k proslulému snímku Stevena Spielberga Schindlerův seznam (1993), který obdržel pět Oscarů na nejlepší původní hudbu. Klasickou hudbu pak reprezentuje dílo Bély Bartóka – Rumunské tance, Pabla de Sarasate Cikánské melodie op. 20, v nichž se jako sólistka představí koncertní mistryně Plzeňské filharmonie Hana Hložková.
Koncert uzavřela česká hudba – výběr z Lašských tanců Leoše Janáčka. „Hudba se snaží kopírovat obsah průvodního mluveného slova moderátora i historii zámku. Hudba Glena Millera a Jaroslava Ježka symbolizuje druhou světovou válku a nacistickou historii zámku. Stejně tak melodie z filmu Schindlerův seznam Johna Williamse. Osobnost skladatele Bély Bartóka symbolizuje totalitu a opět nacismus, před kterým musel Bartók uprchnout z rodné země do Spojených států. Hudba Pabla de Sarasate a Leoše Janáčka je krásná a posluchačsky vstřícná v programu open-air koncertu,“ říká k dramaturgii Koncertu pro Zelenou Horu Tomáš Ille.
Československá armáda na Zelené Hoře
Československá armáda opustila objekt zámku v roce 1990 a od roku 1992 jej vlastní obec Klášter. Místo láká turisty, ale potřebuje rozsáhlou rekonstrukci a opravy. O využití potenciálu Zelené Hory a obnově zámeckého areálu jednali na schůzce 31. 7. zástupci Plzeňského kraje, obce Klášter, města Nepomuk, Ministerstva kultury ČR, Paměti národa a Matice sv. Jana Nepomuckého a shodli na podpoře na podpoře stěžejních kroků, které povedou k rozvoji oblasti Zelené Hory. Studii využití vytvořil kolektiv odborníků pod vedením Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje, podle této vize by měla Zelená Hora nabídnout komplexní návštěvnický program založený na nejvýznamnějších historických fenoménech, s nimiž je zámek spojen. Konkrétně jde například o obnovení návštěvnické trasy v zámeckých interiérech. Ta zde byla přístupná veřejnosti ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Pro její rekonstrukci stále existují a jsou dostupné dobové artefakty.
Návštěvníka může přitáhnout i místo nálezu Rukopisu zelenohorského, původní středověké podzemí, hradní poutní kostel nebo místo výhledu ze zámecké věže. Zájem návštěvníků o novodobé dějiny bude směrován na moderně pojaté expozice založené na příbězích konkrétních osobností a pamětníků a reflektující období totalitních režimů včetně perzekuce selského stavu, církví a věřících, šlechty apod. „Plzeňský kraj pro naplnění výše uvedené vize podpoří obec Klášter finanční podporou na pořízení podmiňující technické dokumentace. Pomoci hodlá také poskytnutím odborných kapacit pro vedení projektu obnovy i souběžného provozu areálu tak, aby návštěvníci i za současných podmínek měli z návštěvy co nejpříjemnější prožitek. Dokonce se již nyní pracuje na přípravě projektu, díky kterému by v první fázi obnovy měly být zlepšeny podmínky pro příchod, vstupní obsluhu návštěvníků, vybudování potřebného sociálního zázemí a snad i rekonstrukci a otevření vyhlídkové věže. Je zřejmé, že obnova areálu je komplexní, a především dlouhodobý úkol,“ uvedl k záměru obnovy lokality a zámku radní Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libor Picka.
Oprava by ovšem představovala náklady zhruba ve výši jedné miliardy korun. „Nebojím se, že by se postupně nenalezly dotační prostředky na jeho záchranu. Jako první úkol vidím využití evropských fondů na řešení bezprostředních potřeb návštěvníků a opětovné zařazení areálu do Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR,“ konstatuje Libor Picka.
