Strhující příběh o osudové lásce Lujka Zobara a krásné Rady je plný nezkrotných emocí a vášně. Lujko, největší zloděj koní pod sluncem, miluje volnost, koně a ženy, překrásná cikánka zase nadevše lidskou svobodu. Jak hovoří věštkyně, jejich cesty se zkřížily ještě předtím, než se oba narodili. Vedle vášnivé lásky je nepokořitelná hrdost. Co tedy zvítězí? O tom vypráví muzikál Cigáni idú do neba (Cikáni jdou do nebe), jehož premiéru chystá Nová scéna v Bratislavě na 2. března tohoto roku.
Legendární muzikál je nabitý emocemi, které dokáží vyjádřit jen originální cikánské melodie a temperamentní tance. Proto se na Nové scéně díla ujme v Čechách i na Slovensku úspěšný choreograf Ján Ďurovčík a režisér Štefan Kožka, který nekopíruje inscenaci, která se v Bratislavě hrála před deseti lety, ale vsadí na mládí a výbušné charaktery představitelů hlavních rolí. Romantického hrdinu Zobara ztvární Braňo Deák nebo Daniel Žulčák, Radu pak Alžbeta Bartošová, která už se prosadila na pražské muzikálové scéně, v alternaci s Dianou Velčickou a Veronikou Strapkovou (ta roli nastuduje zatím jako studijní úkol).
Stejnojmenný film, s originálním názvem Tabor uchodiť v něbo, byl natočen v roce 1977 sovětskou společností Mosfilm. Autory byli dva Moldavané: Hudbu složil Jevgenij Doga, scénář napsal Emil Lotjanu, který film zároveň režíroval. Jako předloha oběma tvůrcům posloužily romantické povídky Maxima Gorkého. Příběh o lásce krásné Rady a udatného zloděje koní Lujku Zobara obohatili o řadu postav a zasadili jej do historicky a etnograficky konkrétního prostředí kočujících Romů na přelomu 19. a 20. století. Použitý cikánský folklór dodal filmu autenticitu, které dosud nebylo v žádné podobné látce dosaženo. Také hudba a texty písní vycházely z tradičních romských a ruských postupů. Nepominutelnou kvalitu filmu dodala i účast moskevského romského divadla Romen a velmi působivá výtvarná složka. Některé písně, zejména Andro verdan drukos nane (Na voze), záhy zlidověly jak mezi Romy, tak mezi většinovou populací. První divadelní adaptaci u nás provedlo Hudební divadlo v Karlíně s texty Jindřicha Jandy a doplněnou hudbou od Milivoje Uzelace v roce 1980. Jejich verzi pak přebírala a dále modifikovala další divadla u nás i na Slovensku.
CIGÁNI IDÚ DO NEBA
Autor: Milivoj Uzelac
Hudba: Jevgenij Doga, Milovij Uzelac, Tamás Szarka
Libreto: Jindřich Janda
Réžia: Štefan Kožka
Hudební nastudování: Ľubomír Dolný
Choreografia: Ján Ďurovčík
Scéna: Miloš Pietor
Kostýmy: Ľudmila Várossová
Osoby a obsazení:
Izergiľ: Gregorová Hana / Landlová Mária / Lucia Vráblicová
Lujko Zobar: Deák Branislav / Žulčák Daniel
Rada: Bartošová Alžbeta / Velčická Diana / Strapková Veronika
Rusalinda:Dang Van Romana / Soldánová Silvia
Danilo (vysloužilý voják): Caban Mojmír / Jedľovský Vladimír
Otec Zobar: Mistrík Ján
Siladi Antál: Blaško Michal / Halák Róbert
Aralambi (cikánsky muzikant):Gažo Jaroslav
Juliška: Drínová Miroslava / Lieskovská Jana
Bučo: Labuda Marián ml. / Pišta Lukáš
Talimon: Mikulášek Martin / Müller Roman
Bubulja: Jančina Adam / Majláth Tomáš
István: Hartl David / Ondrejíčka Peter
Dalibog: Vyskočil Patrik
Nemčo Nur: Topoľský Pavol / Sadílek Vladimír
Poručík: Plevčík Pavol
Policajt, Schwob, Propertium: Müller Roman / Majláth Tomáš
Bálind, starosta: Čálik Karol
Kněz: Kaprálik Dušan
a company
Foto: Nová scéna Bratislava (Cigáni idú do neba) a Vítězslav Sladký (Betka Bartošová v Divadle Hybernia)
