About the Author

Fanoušky hudebního divadla čekají během tohoto víkendu premiérové žně, jaké dosud v této sezoně nezažili. Mikulášské období vdechne život hned čtyřem novým muzikálům a operetám, přičemž na novinky se mohou těšit diváci doslova napříč celou republikou, od Plzně po Ostravu. Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích premiéru klasické operety Ptáčník odložilo o týden na 13.prosinec. Podívejme se tedy stručně na inscenace, jejichž premiéry nás čekají.

V plzeňském Komorním divadle zazní v sobotu 6.prosince od 19:00 poprvé jeden z nejslavnějších klasických muzikálů ŘEK ZORBA. Dílo, které je známé především z oscarového filmu s legendárním Anthonym Quinnem, má také svoji muzikálovou podobu. Jejími autory jsou John Kander, Joseph Stein a Fred Ebb, jinak úspěšní tvůrci muzikálů Cabaret a Chicago, které návštěvníci plzeňského divadla dobře znají. Nejslavnější román řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise vznikl jako oslava člověka. Zorba, jako prostý venkovan, dokáže žít s přírodou, ale zároveň dokáže hledat odpovědi na otázky po smyslu života, smrti i složitosti lidských vztahů. V jedné z tradičních vesnic hledají hrdinové Niko a Zorba své štěstí. Chtějí milovat, bít se o vlastní místo pod sluncem. Smutky i nešťastné lásky a smrt přijímají s nevyčerpatelnou energií, vitalitou, písněmi a tancem. Příběh, z něhož kromě sluncem rozpálené Kréty sálá teplo lidského bytí, lásky a vzájemné tolerance. Muzikál zazní pod taktovkou dirigentů Jiřího Petrdlíka a Pavla Kantoříka, v režijním nastudování předního českého režiséra Petra Novotného. Autory výpravy jsou scénograf Ivo Žídek a kostýmní výtvarník Roman Šolc. V Zorbovi se představí jak opory plzeňského souboru, tak řada hostů. V titulní roli se bude střídat brněnský herec a pedagog Ladislav Kolář s operním pěvcem Daliborem Tolašem, Nika nastudoval Jan Kaštovský a stále populárnější účastník třetí řady pěvecké soutěže Česko hledá superstar Jan Kříž. V dalších rolích uvidíme Stanislavu Fořtovou, Lucii Chlumskou, Michaelu Rybickou, Athinu Langoskou, Leonu Černou, Radka Štědronského Shejbala, Stanislava Kvapila, Romana Krebse a další.

Městské divadlo v Brně uvede na Hudební scéně další autorský projekt, kterým je tentokrát bláznivá hudební pohádka Sněhurka a sedm trpaslíků. Na pozadí známé pohádky bratří Grimmů, jemně inspirováni proslulou animovanou verzí Walta Disneyho, tvoří tvůrčí tým MdB svou osobitou stavbu plnou horrorového napětí, ztřeštěného humoru i pohádkové laskavosti. Vše samozřejmě kořeněno půvabnými, chytlavými písničkami. Na novém díle pracoval společně tým MdB, jehož součástí jsou i dva oblíbení herci Městského divadla. Hudbu napsal dirigent a hudební skladatel Karel Cón a libreto je dílem Jana Šotkovského, Petra Štěpána a Stanislava Slováka, který zároveň Sněhurku režíruje. V hlavních rolích diváci uvidí Radku Coufalovou, Svetlanu Slovákovou, Jana Apolenáře, Milana Němce, Rastislava Gajdoše, Roberta Jíchu, Petra Štěpána a Aleše Slaninu.
Představení, které by mělo potěšit jak děti, tak i rodiče, uvede MdB poprvé rovněž v sobotu 6.prosince od 19:00.

Do třetice také 6.prosince v devatenáct hodin uslyší diváci Národního divadla moravskoslezského v Ostravě tentokrát operetu. Zdejší operetní soubor vybral pro scénu Divadla Jiřího Myrona méně známou romantickou operetu Rudolfa Frimla Tři mušketýři. Tu napsal hudební skladatel českého původu v Americe v roce 1928. Poprvé byla uvedena 25.května 1928 na Broadwayi, ale zůstala poněkud ve stínu svých sourozenců – Rose Marie a Krále tuláků. U nás ji uvedl soubor Hudebního divadla v Karlíně v roce 1967, avšak také bez většího ohlasu. Nejslabším článkem této operety je libreto, které se původnímu Dumasovu románu zcela vzdálilo. Pro nynější ostravskou premiéru ho tedy režisérka Dagmar Hlubková zcela přepsala. Zejména ovšem tvůrci sázejí na hudební kvalitu díla, která je až překvapivá a Rudolfu Frimlovi se povedla jedna melodie více než druhá. Skoro každou skladbu lze označit za hit. A tak jen dodejme, že dosud nevídanou inscenaci Tří mušketýrů uvidí diváci ve výtvarném zpracování Jiřího Školoudíka j. h. (scéna), Veroniky Babraj-Hindle j. h. (kostýmy) a v choreografii Petra Millera. V rolích Athose, Porthose, Aramise a D’Artagnana vystoupí Jan Drahovzal /Oldřich Kříž j. h., Josef Novák-Wajda, Marcel Školout a Roman Harok, dále hrají: Libor Olma, Jana Kurečková/Anna Martušková, Martin Štolba, Pavel Liška, Oľga Bezačinská a další sólisté, členové a hosté operetního souboru NDM. Hudebně dílo nastudoval jeden z nejvýznamnějších současných českých operetních specialistů, dirigent Karel Mládek. Na základě rekonstrukce notového materiálu, který se dochoval jen v torzech, budou Tři mušketýři uvedeni v autorově rodné vlasti teprve podruhé.

Poslední z ohlášených premiér se odehraje tentokrát v neděli, kdy na scéně Slezského divadla v Opavě zazní tóny a ožijí postavy operety Bratránek z Batávie německého hudebního skladatele Eduarda Künnekeho. Libreto napsali Herman Haly a Rideamus. Künneke napsal mnoho operet, např. Miláček, Zamilování, Ulička milenců, Rikitiky, Píseň moře, Šťastná cesta, Čarodějka Lola nebo Svatba v Samarkandu. Jednoznačně největší úspěch mu přinesla intimně laděná opereta o sedmi postavách, bez sborových a baletních čísel, s osobitou melodikou a lehkou opojnou kompozicí – Bratránek z Batávie. Příběh je situován do Holandského prostředí. Julie již deset let čeká na svého bratránka, který jí vyznal lásku, přísahal věrnost do konce života a pak odjel do Batávie (hlavní město ostrova Jáva, dnešní Jakarta). Přestože se bratránek deset let neohlásil, Julie ho stále miluje. Strýček Josef má ovšem v úmyslu vdát Julii za svého synovce, kterého nezná. Důvodem je velký majetek Julie. Ve stejnou dobu se objeví synovec i bratránek. Jako v každé operetě se však příběh za doprovodu brilantních melodií záhy rozřeší… V hlavních rolích diváci uvidí Terezu Kaveckou, Terezu Švarcovou j.h., Petra Svetlíka j.h., Alexandra Vovka, Petra Murcka, Martina Slavíka j.h., Šárku Maršálovou, Olgu Procházkovou, Vladimíra Němce j.h., Evžena Trupara, Ilonu Kaplovou, Zdenu Mervovou a další. Diriguje Jan Snítil, pod režií je podepsán známý operní pěvec Oldřich Kříž. Bratránek z Batávie je jeho třetí divadelní režií. Autorem návrhu scény je jeho syn Jan, který navíc v sobotu bude hrát Nika v muzikálu Řek Zorba v Plzni. Kostýmy navrhla Alena Shaferová j.h., choreografii vytvořila Lucie Gančeva-Vačkářová j.h. Premiéra začíná 7.prosince v 19:00.

Foto: Josef Hrubý /na snímku z připravované inscenace DJKT v Plzni Řek Zorba Ladislav Kolář v titulní roli/

První prosincové pondělí proběhlo v Hudebním divadle Karlín ve znamení křtu CD Carmen, která je momentálně nejúspěšnějším karlínským titulem. Na akci dorazila nakonec hlavní hvězda produkce Lucie Bílá nejen s bolavými zády, ale rovněž s nepěknou rýmou.
Kmotrem CD se stal doyen české operety Karel Fiala, který zazářil hlavně jako představitel filmového Limonádového Joea, jehož pěvecký part nazpíval kdysi Karel Gott. Přes obrovskou popularitu Limonádníka se Fiala nestal vyhledávaným filmovým herce a zůstal věrný karlínské scéně, kde s krátkými pauzami působil 34 let. Prošel celým klasickým operetním repertoárem a hrál i v muzikálech West Side Story, My Fair Lady, Kiss me Kate a Když je v Římě neděle. V menší roli se na domovskou scénu vrátil i v aktuální inscenaci Joea. Svou neutuchající vitalitu prokázal i během křtu CD Carmen, kdy se nebál ani virozy Lucie Bílé a symbolickému polibku se oddával beze strachu. Navíc prohlásil:
„Lucii Bílou moc rád poslouchám, její zpěv mě doslova nabíjí. Zejména po ránu si s oblibou pouštím její píseň o plynu v troubě. Lucka je vlastně taková moje…“ Nabíječka,“ dodala s humorem Lucie.
Podle ředitele HdK Egona Kulhánka a uměleckého šéfa souboru Pavla Poláka má zásadní podíl na úspěšném natočení nahrávky dirigent a autor hudební režie Ota Balage. PR manager Tomáš Matějovský zase zdůraznil obchodní úspěch Carmen, která prozatím láme divácké rekordy a většina vstupenek na jarní představení už je vyprodána. Dodal, že stejný úspěch přeje i vydanému albu.
Sama protagonistka titulní role pro náš internetový magazín sdělila:
„Pořád si myslím, že Carmen je jednou z mých životních rolí a jsem strašně vděčná Egonu Kulhánkovi, že mě do ní obsadil. A taky děkuji Frankovi Wildhornovi za ty krásné písničky a Dashence nejen ze skvělou alternaci, ale také za záskok, když mně minulý týden ruplo v zádech a nemohla jsem se ani pohnout. Myslím, že Carmen miluje celý karlínský soubor, protože přestože jsme se s ní loučili v sobotu pouze na dva měsíce, obrečeli jsme to skoro jako derniéru a slavilo se dlouho do noci.“

Poté bylo CD, jehož vydavatelem je společnost EMI Czech Republic, tradičně pokropeno šampaňským z rukou Lucie Bílé, kmotra Karla Fialy, Egona Kulhánka, Adama Nováka a dalších hostů.

CD Carmen: Frank Wildhorn /hudba/, Jack Murphy /text/, Norman Allen /libreto/, český text Adam Novák a Egon Kulhánek

Hudební čísla:
1. Sevillana – Stanislav Kohútek
2. Cesty osudu – Athina Langoská
3. Já věrnost ti přísahám – Dasha, Robert Jícha
4. Symbol žen – Lucie Bílá, company
5. Každý jsme sám – Lucie Bíla
6. Taková ženská – Robert Jícha, Jiří Korn, Tomáš Trapl, Ivo Hrbáč
7. Tak kráčí ženská – Lucie Bílá, company
8. Patříš mně – Václav Noid Bárta, Lucie Bílá
9. Cizinec, můj stín – Peter Strenáčik
10. Kéž sílu mám – Lucie Bílá
11. Svatá Terezo – Dasha
12. Jde vo kejhák – Václav Noid Bárta
13. Viva – Lucie Bílá, company

Foto: Autor článku /Lucie Bílá během křtu hovoří s novináři/

Dan Bárta, jeden z našich nejznámějších zpěváků, skladatelů či představitel Ježíše i Jidáše v kultovní pražské inscenaci Jesus Christ Supestar, má velmi neobvyklou vášeň – léta fotografuje vážky a zajímá se o vše, co s tímto živočišným druhem souvisí. Včera představil kolekci svých makrofotografií VÁŽKY během vernisáže v Bohemia Sekt Centru ve Starém Plzenci na Plzeňsku.

Není žádným tajemstvím, že Dan již v muzikálech nevystupuje a poněkud se hudebně odchýlil i od rocku k náročnějším hudebním formám, zejména jazzu. Málokdo ví, že původní profesí je rentgenový laborant a své hudební začátky prožíval právě v Plzni. Zde vystupoval nejprve s kapelou Tom Sawyer, se kterou obrážel vesnické klubu. Teprve pak zformoval už známou skupinu Alice a díky „předskokanství“ Lucii se s touto partou stával stále známější. David Koller jim produkoval i první album Yeah! Dan Bárta pak začal spolupracovat se skupinou J.A.R. a dalšími formacemi. Od rozpadající se Alice směřoval k lidem okolo Romana Holého, Oty Klempíře a Miroslava Chyšky. Zde objevoval svět rapu, funku a jazzu, který mu vyhovoval. Vzpomínkou zůstala i skupina Sexy Dancers, která za sebou zanechala třeba hit Slim Jim. Deset let trval zpěvákův vývoj, než přišlo album Illustratosphere, pro které napsal i texty. Z projektu nakonec vyrostla stejnojmenná koncertní skupina, uznávaná diváky i hudební kritikou. V sestavě s kytaristou Miroslavem Chyškou /posléze ho nahradil Jaroslav Friedl/, klávesákem Filipem Jelínkem, pianistou Stanislavem Máchou, basistou Robertem Balzarem a bubeníkem Jiřím Slavíčkem natočili nové CD Entropicture, které bylo za rok 2003 oceněno Akademií populární hudby jako „nejlepší zvukový záznam“ a Dan Bárta se současně stal zpěvákem roku. Důkazem, že zpěvák rád koncertuje živě je i další 2CD Retropicture, které zachycuje atmosféru dvou koncertů v pražském paláci Akropolis. V současné době se právě prodává jejich nové album Animage.

Ale zpět k muzikálům. Jak známo, po úspěchu JCS Dan ještě přijal další nabídku Petra Novotného na roli vypravěče Che v neméně známé Evitě. Z obou titulů vzešly velmi oblíbené hudební nosiče, které mnohé hudebniny prodávají dodnes. Letos se /jak jsme v našem internetovém magazínu psali/, sešla stará parta JCS a v Hudebním divadle Karlín s ohromujícím úspěchem odzpívala sérii koncertních představení Ježíše.
V této souvislosti jsme Danovi Bártovi položili několik otázek:

Nedávno karlínské divadlo uvedlo jarní a posléze pro velký zájem ještě podzimní sérii koncertní verze Ježíše. Byla to poslední tečka za legendární inscenací?
„To ještě přesně nevíme, ale zájem diváků nás hodně překvapil. Bylo to hodně příjemné setkání, asi jako když se sejdete se starými spolužáky ze školy. Nejsme proti, sejít se jednou dvakrát do roka a Ježíše si připomenout, ale zase z toho nechceme dělat nějaký kult a publikum tím přesytit. Takže uvidíme… Podle mě byl úplně nejlepší ten poslední listopadový koncert, už jsme zase byli pořádně sehraní a mělo to šmrnc.“

Přijal byste v současné době nějakou muzikálovou nabídku? Příležitostí je v Praze určitě víc než dost…
„Já myslím, že tahle kapitola je definitivně za mnou. Sice se říká „nikdy neříkej nikdy“, ale muzikantsky se teď ubírám úplně jiným směrem. Snažím se propagovat alternativnější hudební proudy, které mi dávají větší svobodu a jsem šťastný, že se nám daří prodávat deset, patnáct tisíc nosičů.“

Dnes jsme se v reprezentativních prostorách Bohemia Sektu ovšem nesešli kvůli hudbě, nýbrž kvůli vážkám. Jak vás vůbec napadlo fotografovat právě je?
„Jednak jsou to krásní tvorové a navíc člověk, který tráví většinu života mezi publikem, jaksi potřebuje také vypadnout do přírody. Jsem rád, když se můžu třeba týden brodit korytem řeky, sledovat vážky a třeba vůbec s nikým nemluvit.“

Je to složité, zachytit jejich život na snímek?
„Určitě je těžší fotit vážku, než třeba kámen. Přirovnal bych to k ping-pongu se špatným hráčem – polehoučku dáte podání, ten člověk to někam odpálí, takže popoběhnete kousek, seberete míček a tak to jde pořád dokola. K vážce se přiblížíte objektivem na dvacet centimetrů, zaostříte, a v tom ona odletí o metr dál. Takhle to opakujete třeba celý den. Stane se, že nafotím pět filmů a použitelné jsou z toho tři fotky.“
Přejeme hodně dalších úlovků.

Výstava, která potrvá až do 25.února, nabízí 18 velkoplošných makrofotografií vážek z celého světa – Ameriky, Asie, rovníkové Afriky, ale i od českých řek. Dan Bárta vážky nejen fotografuje, ale také o nich má encyklopedické znalosti. S návštěvníky vernisáže o nich zasvěceně hovořil dlouhé desítky minut. I proto mohl s ostravským vědcem Alešem Dolným a širším kolektivem autorů vydat téměř sedmisetstránkovou publikaci Vážky České republiky, kterou také v Plzenci v předpremiéře poprvé představil veřejnosti. Podle jeho slov tak rozsáhlé dílo nemá ve světě obdoby.

Pokud tedy chcete spojit zážitek z fotografií třeba s nákupem dobrého vína, neváhejte oslovit slečnu Olgu Korandovou z Bohemia Sekt Centra a domluvte si návštěvu na telefonu 377 197 116. Vždyť dobré umění a kvalitní víno odjakživa patří k sobě!

Foto autor článku /Dan Bárta během vernisáže 27.listopadu 2008/

SNÍMKY EXKLUZIVNĚ NAFOCENÉ PRO NÁŠ MAGAZÍM NALEZNETE V SEKCI GALERIE.

Za účasti hlavních protagonistů a významných hostů měl proběhnout 27.listopadu v Hudebním divadle Karlín slavnostní křest alba Carmen, které vydalo hudební vydavatelství EMI Czech Republic na základě licence HdK.
Na CD posluchači najdou výběr třinácti písní z muzikálu Franka Wildhorna, který HdK uvedlo začátkem října ve světové premiéře. Hlas hlavní hvězdy inscenace Lucie Bílé zní v šesti skladbách, z dalších interpretů se na album dostal zpěv Roberta Jíchy, Athiny Langoské, Dashy /v roli Kataríny/, Václava Noida Bárty, Petera Strenáčika a v jedné společné písni také Jiřího Korna, Tomáše Trapla a Ivo Hrbáče. Španělskou Sevillanu nazpíval Stanislav “Morenito de Triana” Kohútek. Sbor /company/ se poněkud netradičně na nahrávce uplatnil pouze ve třech hudebních ukázkách.
Kmotrem CD, které vyšlo 7.listopadu a je tudíž už běžně v prodeji, se stane legenda českého muzikálu Karel Fiala.

POZOR – AKTUALIZOVÁNO 27.11.: HdK dnes hostům slavnostního křtu s omluvou sdělilo, že kvůli nemoci akci přesouvá na pondělí 1.prosince. Důvodem odkladu jsou akutní bolesti zad Lucie Bílé. Reportáž zde tedy naleznete až v příštím týdnu.
V sobotu 29.listopadu se navíc Carmen na více než dva měsíce loučí s karlínským jevištěm a divadlo se vrací k obvyklé repertoárové produkci.

Foto: Přebal CD Carmen

Přestože v plzeňském divadle právě vrcholí přípravy muzikálu Řek Zorba pod režijním vedením Petra Novotného, soubor muzikálu a operety již myslí na další titul, kterým bude Kálmánova opereta Vévodkyně z Chicaga. Ta bude mít premiéru poslední únorovou sobotu na scéně historické budovy Velkého divadla /na snímku Josefa Hrubého/.
U nás téměř neznámé dílo pochází ze středního skladatelova období /Emmerich Kálmán 1882–1953/. Měl již za sebou premiéry svých nejhranějších operet Čardášová princezna a Hraběnka Marica, ale později napsal ještě například Fialku z Montmartru, Ďáblova jezdce, Císařovnu Josefínu, Marinku nebo Arizona Lady. Proto bych se přikláněl spíše k označení „klasická opereta“ než „muzikál“, byť Vévodkyně /1928/ určité muzikálové prvky obsahuje.
„Je to zábavný příběh, v němž hraje roli střet tradiční středoevropské kultury reprezentované valčíkem s kulturou americkou, kterou zastupuje jazz,“ říká o novém projektu šéf souboru a zároveň režisér inscenace Roman Meluzín. Dodejme, že se Kálmán k „čistokrevnému“ muzikálu, podobně jako Friml, nikdy nedopracoval a proto označení opereta považuji za přesnější.
Jak nám sdělil dramaturg souboru Patrick Fridrichovský, příběh o marnotratné Miss Mary Lloyd nás zavede do atraktivního prostředí mondénních klubů v Budapešti i do zchudlé Sylvárie, jejíž princ Sándor Boris se snaží udržet svěřené království na pokraji bankrotu, zatímco král vesele utrácí poslední peníze v kasinech v Monte Carlu. Nejlepším řešením se zdá být královská svatba…
Opereta se u nás hrála s největší pravděpodobností pouze jednou v Ostravě, záhy po světové premiéře. V Plzni zazní v úpravě Romana Meluzína a s novými texty písní, které překládá Michael Prostějovský. Inscenace by měla být jedním z vrcholů letošní divadelní sezony – choreografii nastuduje opět jeden z nejvyhledáva­nějších současných choreografů Pavel Strouhal a v hlavních rolích vystoupí řada významných hostů – například muzikálová herečka Zuzana Krištofová-Kolářová, populární herec a moderátor Vlasta Korec či přední operní pěvci Aleš Briscein a Radka Sehnoutková. Sbor i orchestr operety a muzikálu bude posílen z řad operních umělců. Premiéra je naplánovaná na 28.únor 2009.

VÉVODKYNĚ Z CHICAGA

Dirigent: Jiří Petrdlík, Pavel Kantořík
Režie: Roman Meluzín
Choreografie: Pavel Strouhal
Scéna: Jaroslav Milfajt
Kostýmy: Tomáš Kypta
Sbormistr: Kateřina Studentová
Dramaturgie: Patrick Fridrichovský

OSOBY A OBSAZENÍ:

Miss Mary Lloyd: Radka Sehnoutková/Pavlína Senič
Princezna Rose Marie: Zuzana Krištofová/Michaela Rybicka
Sandor Boris: Aleš Briscein/Aleš Voráček
Mister Bondy: Vlastimil Korec/Bronislav Kotiš
Bojatič: Jiří Untermüller
Perolin: Roman Krebs
Lloyd: Miloslav Mourek
Cizinec: Libor Zavislan

Městské divadlo v Brně je zřejmě naší nejagilnější muzikálovou scénou. Krom programu na domácí scéně v minulosti podniklo také pohostinské turné v Praze a silnou pozici si vybudovalo i v západní Evropě. Tentokrát však zamířilo na jihovýchod a poněkud netradičně dokonce s klasickou operetou. Poprvé v historii se totiž soubor představil v Rumunsku v rámci 1.ročníku mezinárodního festivalu divadla a hudby Life is Beautiful!. Národní divadlo v Bukurešti hostilo ve dnech 14.-23.listopadu divadelní soubory a filharmonie z Německa, Rakouska, Itálie, Ruska, Srbska, Ukrajiny, Maďarska, Švýcarska, Slovenska, ale dokonce i z Brazílie a Japonska. Městské divadlo Brno na festivalu prezentovalo svojí verzi Offenbachova Orfea v podsvětí v režijním nastudování Gustava Skály. Nadšené publikum aplaudovalo zejména výkonům stále výraznějšího operního pěvce Richarda Samka v roli Orfea /s úspěchem v současné době vystupuje v mnoha rolích na několika operních scénách, např. v Národním divadle v Praze, v SOP, Brně a Plzni/, Olgy Bezačinské /Eurydika/, Igora Ondříčka /Jupiter/ a Roberta Jíchy /John Styx/. Velký úspěch u bukurešťského publika sklidily i taneční a sborové scény. Početný orchestr MdB řídil dirigent Dan Kalousek. Brněnský „facelift“ nesmrtelného Offenbachova díla prokázal i v mezinárodním měřítku, že opereta ani při současné dominanci muzikálu rozhodně není mrtvá.

Foto: Jef Kratochvil /Igor Ondříček a Magda Vitková/