Nejúspěšnější baletní inscenaci Divadla J.K.Tyla v Plzni všech dob, Edith-vrabčák z předměstí, mohou diváci opět navštívit 3.ledna a 24.února 2009.
-
Muzikálový koncert v ČT
Jeden z nejúspěšnějších muzikálových zpěváků současnosné české scény Marian Vojtko se dočkal samostatného koncertu, který uvádí ČT2.
-
Země úsměvů – poslední letošní premiéra
Klasická opereta Země úsměvů Franze Lehára v režii Pavla Klečky přivítá publikum Divadla F.X.Šaldy v Liberci.
-
Řek Zorba v DJKT Plzeň
Světoznámý muzikál podle románu Nikose Kazantzakise Řek Zorba se vrací na scénu Komorního divadla v Plzni v režii Petra Novotného. Naši recenzi naleznete zde.
-
Mona Lisa bez Bartošové??
Bude či nebude Iveta Bartošová hvězdou muzikálu Mona Lisa?? Spekulace sílí…
-
Státní opera chystá silvestrovského Netopýra
Ve Státní opeře v Praze patří závěr roku každoročně operetě Johanna Strausse Netopýr. Dílo v německém originále si můžete poslechnout i letos.
-
Dracula chystá návrat
Legenda se vrací – v Divadle Hybernia začaly zkoušky muzikálu Karla Svobody Dracula.
-
Operetní vábení pokračuje
Přestože jsme minulý víkend zažili velkou mikulášskou nadílku operetních a muzikálových premiér, předvánoční klid nezahalí české scény ani tentokrát. Dvěma novinkami tentokrát potěšíme zejména milovníky klasické operety.
Už dnes v podvečer zazní poprvé v ústeckém Severočeském divadle opery a baletu jeden z nejznámějších titulů stříbrného vídeňského operetního věku, Veselá vdova Franze Lehára /1870-1948/. Premiéru měla v Divadle na Vídeňce v roce 1905 a záhy se rozletěla po jevištích celého světa. Během následujících pěti let dosáhl počet repríz na nejrůznějších scénách dnes neuvěřitelného počtu dvaceti tisíc. Příběh zpracovaný libretisty Leo Steinem a Victorem Léonem nás zavádí do fiktivního pontevederského knížectví, jenž má před státním bankrotem zachránit výhodný sňatek Hanny Glawari s knížetem Danilovičem. Na bohatou „veselou vdovu“ má však políčen celý zástup nápadníků, zatímco mladý Camille de Rosillon by raději mladou a „počestnou“ Valencii, manželku stárnoucího barona Zety. Jak vše dopadne a zda je pontevederský bankrot nevyhnutelný, můžete zjistit v Ústí nad Labem už dnes za doprovodu hitů jako „Ženy, ženy, ženy,“ „K Maximu jdu tak rád“ či tklivé „Písni o Vilje“.
V hlavních rolích vystupuje Petr Matuszek /Zeta/, Anna Klamo a Eva Boháčková /Valencie/, Michal Klamo a Jaroslav Kovacs /Danilo Danilovič/, Dana Koklesová nebo Yvetta Tannenbergerová /Hanna Glawari/ či Ondřej Koptík v alternaci s Pavlem Machátem v pěvecky obtížné úloze Camilla Rosillona. Režijně novou inscenaci nastudoval známý režisér a choreograf Gustav Skála, atraktivní prostředí světa valčíku i kankánu v jevištní podívanou převedou výtvarníci Eva Brodská /scéna/ a Josef Jelínek /kostýmy/. Orchestr opery SDOB bude hrát pod taktovkou Milana Kaňáka.Další z trvalek vídeňské operetní scény zazní zítra od devatenácti hodin v podání Jihočeského divadla České Budějovice v sále Metropol. Tentokrát to bude zpěvohra Carla Zellera /1842-1898/ Ptáčník. Je téměř neuvěřitelné, že se zprvu amatérský hudebník, doktor práv a úředník někdejšího c.k. rakouského ministerstva vyučování právě touto operetou zařadil po bok Johanna Strausse, Franze von Suppého a Karla Millöckera. Na scénu budějovického divadla se Ptáčník vrací už potřetí – naposledy zde zazněl před dvaadvaceti lety.
Příběh tvoří známá zpěvoherní story o vzájemné lásce s překážkami mezi tyrolským ptáčníkem Adamem a půvabnou pošťačkou Kristou, komplikovaná panskými spády a intrikami. Vévodí jí nesmrtelné melodie „V Tyrolích dáš-li růže květ“ či „Slavíčku, ještě jen jedenkrát“. Režie se ujala Jana Kališová, známá především kontroverzním nastudováním některých Mozartových oper. I tentokrát příběh výrazně zkrátila, s cílem zajistit lepší dějovou spádnost. V partituře také škrtal dirigent Martin Peschík. Nové nastudování má nabídnout zejména zábavu a komediální nadhled. „Snažíme se to udržet na hraně, aby se starší divák neurazil a mladší pobavil,“ uvedl šéf opery Miloslav Veselý.
Zda se záměr inscenátorů podařil, posoudí první diváci již zítra. V hlavních rolích se mohou těšit na Aleše Voráčka, Jana Ondráčka, Ivu Hošpesovou, Evu Štruplovou, Josefa Průdka, Františka Brantalíka, Otakara Nováka, Josefa Moravce či Miroslavu Veselou a Kateřinu Hájovskou. Autorem návrhu scény je Ivo Žídek, hraje se v kostýmech Jana Růžičky a za pohybové spolupráce Martina Packa.Foto: Plakát SDOB „Veselá vdova“
-
Za divadlem do Winterthuru
Švýcarsko není jen zemí bank, hodinek a čokolády. A Winterthur není pouze názvem penzijního fondu.
Město Winterthur leží přibližně 25km od Curychu, se kterým ho propojuje rychlodráha. Má cca 90tis obyvatel a nabízí překvapivě přívětivou atmosféru – mladé, ekologicky smýšlející univerzitní město vsadilo na klid a pohodu. A také na širokou nabídku kulturních a odpočinkových aktivit. Například na lesnatém vršku nad městem najdete v muzeu Sammlung Oskar Reinhart vynikající sbírku výtvarného umění od Holbeina po Renoira. Místní Fotomuseum je jedním z nejvýznamnějších v Evropě. Nenechte si ujít ani místní hudební scénu, živě hrající orchestry, legendární diskotéky nebo koncerty komorní hudby v přilehlém zámku Kyburg.
Jednou z dynamicky se rozvíjejících institucí je i Theater Winterthur. Avangardní budovu divadla, které vzniklo v roce 1979 dle návrhu architekta Franka Krayenbühla, rozhodně nepřehlédnete. Svého času vzbuzovala bezmála stejný rozruch, jako moderní opera v Sydney. Dnes winterthurské divadlo nabízí pohodlné zázemí nejen pro herce, orchestr a technický personál, ale zejména pro 787 diváků.
Theater Winterthur nabízí povětšinou pohostinská a koprodukční představení významných švýcarských i zahraničních souborů. Repertoár je pečlivě vybírán napříč všemi žánry od činohry přes operu a balet až po muzikál a moderní cirkus. Podívejme se, jaká představení nám švýcarští kolegové nabízejí v oblasti operety a muzikálu v sezoně 2008/09. Hojně je zastoupena klasická opereta. Tu reprezentuje Opernhaus Zürich titulem Hrabě Luxemburg Franze Lehára, Musiktheater Wiesendangen operetou Bandité J.Offenbacha, Theater Biel Solothurn půvabnou jednoaktovkou La Périchole téhož autora či Státní hudební divadlo ze Sofie Straussovým hitem Noc Benátkách. Největší lahůdku pro příznivce operety však představuje inscenace u nás téměř nehraného, avšak v Evropě a Americe velmi oblíbeného skladatele Paula Abrahama “Viktoria and ihr Husar,” rovněž v podání souboru ze Sofie /od Abrahama se v Brně kdysi hrála úspěšná inscenace operety Ples v hotelu Savoy/.
Muzikál zastupuje scénické pásno na motivy melodií Glenna Millera Moonlight Serenade v podání Euro-studia z Landrafu, revuální chanson s názvem Marlene Dietrich za klavírního doprovodu umělců ze Stuttgartu a temperamentní hudebně taneční show Havana Rumba v režii Toby Gougha.
Do Winterthuru jezdí hostovat i české soubory, zejména opera Divadla J.K.Tyla v Plzni, která zde například na začátku prosince uvedla dvě představení opery Její pastorkyňa Leoše Janáčka. Ceny vstupenek se obvykle pohybují v rozmezí 25-70 CHF a informace o konkrétních termínech předstaení lze získat na www.theater.winterthur.chFoto: Informační centrum Winterthur
-
Tři mušketýři dorazili do Ostravy
Ostravské Národní divadlo moravskoslezské uvedlo na scéně Divadla Jiřího Myrona v sobotu 6.prosince u nás téměř neznámou operetu Rudolfa Frimla Tři mušketýři.
Rudolf Friml pocházel z chudé rodiny, jeho otec byl pekařem. Už v dětství prokázal mimořádné hudební nadání. Jako desetiletému mu byla vydána tiskem první hudební skladba (Barkarola pro klavír). Po získání stipendia začal studovat na pražské konzervatoři kompozici u Antonína Dvořáka. Po jeho absolutoriu doprovázel na klavír houslistu Jana Kubelíka na turné po celé Evropě a v roce 1901 společně vystupovali i v USA. V roce 1906 podnikli turné do USA podruhé. Friml se tehdy v Americe usadil a začal se věnovat komponování. Po prvních neúspěších a těžkostech následoval v roce 1912 první velký úspěch – opereta The Firefly (Svatojánská muška). V roce 1924 ve spolupráci s básníky Oscarem Hammersteinem a Otto Harbachem napsal svou nejslavnější operetu Rose Marie. O rok později dosáhl značného úspěchu s dílem The Vagabond King (Král tuláků). Jeho další operetou byli v roce 1928 právě Tři mušketýři, kteří ovšem na Broadwayi zaznamenali jen průměrný úspěch. Naposledy se v Americe hráli v osmdesátých letech 20.století. Dodejme, že nepočítáme-li slavného německého muzikálového libretistu Michaela Kunzeho, který se narodil v Praze, je dosud Friml jediným Čechem, jehož díla se na Broadwayi regulárně hrála.Na rozdíl od ostatních Frimlových hitů se i do Čech tato opereta dostala poměrně pozdě. U nás ji uvedlo v jediném nastudování Hudební divadlo v Karlíně v roce 1967, avšak také bez většího ohlasu – ani pamětníci si na ni příliš nevzpomínají. Příčinou nezdaru bylo zřejmě velmi slabé libreto, které se navíc naprosto vzdálilo od Dumasovy předlohy. Ani nádherné melodie operetu nezachránily. Ostravské nastudování je tudíž teprve druhou možností vidět toto dílo na českém jevišti. O jeho rekonstrukci se postarala režisérka Dagmar Hlubková, která příběh prakticky od základů přepsala a dirigent Karel Mládek. Nové nastudování vychází z rekonstruovaného notového materiálu, z něhož se dochovalo jen torzo. V hlavních rolích vystupují Oldřich Kříž, Jan Drahovzal, Josef Novák-Wajda, Marcel Školout, Roman Harok, Libor Olma, Jana Kurečková, Anna Martušková, Martin Štolba, Pavel Liška a Olga Bezačinská.
Tři mušketýři určitě potěší nejen ostravské diváky /kteří operetu milují/, ale zaujmou nejspíš i odborníky už samotným faktem, že se NDM podařilo objevit a nastudovat operetu, která je na našich scénách prakticky nevídaná.
Foto: NDM Ostrava – Josef Hradil