American Idiot, DJKT Plzeň, foto: Martina Root
Necelý měsíc před plošným uzavřením divadel, které způsobil zrádný koronavir a jež, podle zbožných přání divadelníků a milovníků Thálie skončí dřív než s koncem sezony (ano, někteří naši představitelé by si zajisté přáli, aby hlediště i hranice zůstaly zavřeny už navždy…), se v Plzni odehrála česká premiéra amerického muzikálu American Idiot.
Jak je všeobecně asi známo, dílo vzniklo v roce 2009 na základě písní punk rockové kapely Green Day a jejího stejnojmenného alba, „starého“ v té době rovných pět let. Přestože jsou Green Day jednou z nejslavnějších formací svého druhu, prodali přes 65 milionů nosičů po světě a získali 4 ocenění Grammy, pro mě jakoby zamrzli v době svého dospívání, podobně jako Honza Nedvěd nebo Jaroslav Foglar. Zkrátka v 80. letech minulého století to byla bomba, ale teď mám, s prominutím pocit, že ti švarní padesátníci stále hrají punk rock nikoli pro své vrstevníky, nýbrž stále pro patnáctileté děti… Kdysi v Čechách vycházel partnerský časopis Ty a Já, a my mu s nadsázkou říkali „porno pro náctileté…“ A tak mne připadají ti „američtí drsňáci“ ve kontextu času a událostí dnes.
American Idiot, DJKT Plzeň, foto: Martina Root
To jsem ovšem trochu odbočil. Autoři již od počátku mysleli na možnost dramatizace svého alba, na možnost rockové opery ze svých písniček, s minimem dialogů. Příběh rozšířili z konceptu alba na libreto vyprávějící o třech nespokojených mladých mužích Johnnym, Willovi a Tunnym. Johnny a Tunny chtějí uprchnout z dusivého předměstského životního stylu, zatímco Will zůstává doma, aby si udržel vztah a staral se o svou těhotnou přítelkyni. Mezitím se Johnny a Tunny pokouší najít životní smysl a zkouší městskou svobodu a vzrušení. Tápající Tunny nakonec nastupuje do armády a je poslán do války. Johnny zakrátko zjistí, že k části sebe má odpor a prožije vztah i ztracenou lásku…. Příběh tak vzdáleně připomíná průlomový muzikál Probuzení jara (obě díla spojuje jméno slavného režiséra Michaela Mayera), ale jeho kvalit a účinku zdaleka nedosahuje.
Premiéra se uskutečnila v roce 2009 v Berkeley Repertory Theatre a po roce se muzikál přesunul do St. James Theatre na Broadway, kde byl odpremiérován 20. dubna 2010. Derniéra původního uvedení proběhla po 422 odehraných představeních. I když se skupina Green Day v představení neobjevila, její hlavní zpěvák Billie Joe Armstrong příležitostně v muzikálu ztvárňoval roli St. Jimmyho.
American Idiot, DJKT Plzeň, foto: Martina Root
Libreto napsali Billie Joe Armstrong a již zmíněný režisér Michael Mayer, písně byly složeny z hudby od Green Day a textů od Armstronga. Muzikál získal v roce 2010 dvě ceny Tony, za nejlepší scénografii pro Christine Jones a nejlepší světelný design pro Kevina Adamse. 13. února 2011 pak American Idiot získal cenu Grammy za nejlepší muzikálové album.
Dílo je opět, jak ukázala již premiéra, skvělým titulem pro plzeňskou Malou scénu. Divadlo už před uvedením sdělovalo, že půjde o titul alternativní, jen pro někoho, a že to bude opravdu „nářez“. Sliby podnítilo rozdáváním špuntů do uší pro méně odolné diváky. Nakonec nebyly potřeba. Ozvučení se mi zdálo, alespoň na premiéře, co do hlasitosti naprosto srovnatelné s ostatními produkcemi, zkrátka ani tzv. „typický Škodovák“ nemohl být zaskočen. Možná dobře, možná ne… Každopádně jsme byli svědky hodně energické show. Poprvé se také v Plzni zpívalo (a sem tam mluvilo) v anglickém originále. Je to odvážný počin, ale kultovní písně by v češtině možná zněly stejně podivně, jako ty od Abby v Mamma Mia. Rovněž poprvé bylo hlediště rozděleno na dva sektory k sezení na židlích a alternativní místa na podsedácích přímo v prostoru jeviště. Toto řešení má zdůraznit neformálnost a syrovost inscenace.
Režie se ujal zkušený Steve Josephson, který už v Praze nastudoval například neméně kultovní Rent. Podle svých slov se snažil v díle najít nejen americký „idiotismus“, ale celou problematiku dnešního střetu generací, drog, války a naší nejistoty, co se sebou samými. Podařilo se mu to jen částečně. Příběh jakoby rozdrobil do jednotlivých skečů a písní, někdy je obtížné se v libretu zorientovat. Pozměněno, nebo tak trochu potlačeno zůstává jednání několik postav, nejvíce asi St. Jimmyho a jeho alter ega Johnnyho, či zdravotní sestry pod jménem Extraordinary Girl. Naproti tomu režisér předesílal, že nechce, aby dílo bylo jen sebezpytováním o válce nebo naší prázdnotě, ale by šlo také o zábavu. Tato vize se mu povedla naplnit mnohem lépe. Zejména s přispěním kostýmů Andrey Pavlovičové, které za každou postavou viděla její osud, její příběh. Za velmi povedené považuji i líčení a extravagantní účesy. Vše v kontrastu s takřka sterilní scénou Aleše Valáška. Jeho konstrukce, umožňující hraní v nejrůznějších koutech scény, jakoby nás odkazovala ke konzumní „architektuře“ stylu made in Ikea. Chybět samozřejmě nemůže ani neustálé používání mobilních telefonů a sdílení zážitků na sociálních sítích, zcela v souladu s životním stylem současné generace. Choreografie vytvořil autor režie Josephson přesně v duchu své režie – divákům „posílá“ obrovskou energii a radost, ale také trochu chaosu na jevišti.
American Idiot, DJKT Plzeň, foto: Martina Root
Hlavní postavu Johnnyho ztvárňuje Pavel Klimenda. Plzeňský „Josef“ je nyní mnohem syrovější, méně stylizovaný, jistý a podmanivý zejména v rockových baladách. Stylově naprosto přesný je tentokrát Lukáš Ondruš, jeho proměny jsou zcela uvěřitelné a herecké kreace vypracované do nejmenších detailů. Překvapil rovněž prakticky bezchybným pěveckým projevem. Třetího z party, Willa, hraje Adam Rezner. Rozháraného mladíka, který musí řešit nenadálé těhotenství své přítelkyni, hraje citlivě a bez nadbytku prázdných gest, byť sem tam bojuje s ne úplně dokonalou angličtinou. Ale i tím, zejména naší generaci stálých začátečníků, může být blízký 🙂
Velkou postavou se po mateřské pauze na jeviště vrací Eva Staškovičová jako Whatsername . Její bezprostřednost a dynamika je stále nakažlivá. Škoda, že její stěžejní song poškodil výpadek mikroportu i pohotově podaného mikrofonu. Obdiv zaslouží také Jozef Hruškoci ve vděčné postavě St. Jimmyho a Pavel Režný nejen coby televizní hvězda, ale i v řadě drobných rolí. Skoro až závidím oběma hercům jejich energii a neutuchající elán v souvislosti s obrovskými rolemi, které odehráli ve zcela nedávných projektech! Obrovský drive je ovšem největší devízou inscenace jako celku, na kterém se měrou nemalou podílí v menších rolích a company Charlotte Režná, Karolína Jägerová (Extraordinary), Tereza Koželuhová, Lucie Zvoníková, Martin Holec, Jakub Gabriel Rajnoch, Dušan Kraus či Nikola Kubešová.
Skvěle se s kapelou s poněkud netradičním úkolem popral dirigent Dalibor Bárta, znalec spíše klasického muzikálu a folklóru. Možná se dal muzikál American Idiot sehrát i jinak. Ale z představení prýští mimořádná energie mezi jevištěm a hledištěm, a to je přece u takto menšinového titulu to nejdůležitější.
American Idiot, DJKT Plzeň, foto: Martina Root
