Půlkulaté výročí oslaví v tomto roce multioborový festival Smetanovské dny, jeho 45.ročník se bude v Plzni konat od 6. do 10.března 2025. Festival je zaměřený svou unikátní koncepcí propojující vědu s uměním na období dlouhého 19.století skrze osobnost Bedřicha Smetany. Pořádající Plzeňská filharmonie zveřejnila na tiskové konferenci program festivalu, přítomní si na úvod vyslechli hudbu barokní – část houslové sonáty J. S. Bacha. Hlavním tématem je od samého zrodu festivalu osobnost Bedřicha Smetany a jeho doba zasazená do mezinárodních souvislostí, nedílnou součástí je Plzeňské sympozium, které vyhlašuje konkrétní téma pro vědeckou konferenci a toto téma mají reflektovat výstavy i celý festivalový program. Pro letošní rok je tímto tématem Nový svět: Americká zkušenost v české a středoevropské kultuře 19.století. Festival otevře pietní akt u pomníku Bedřicha Smetany, který se uskuteční 3. března ve 14 hodin.
Plzeňské sympozium a výstavy v Západočeské galerii a Studijní a vědecké knihovně
Plzeňské sympozium se v letošním roce přímo kryje se začátkem festivalu. Koná se v Západočeském muzeu 6. -7. 3., první přednáška určená pro veřejnost se uskuteční však již 5. března v 18 hodin v Semlerově rezidenci Západočeské galerie v Plzni, na níž bude o vztazích české komunity v Americe hovořit Markéta Křížová z FF UK Praha. Mezinárodní téma přivede do západočeské metropole na pětadvacet vědců, kromě tuzemských odborníků vystoupí i hosté ze zahraničí, o A. Muchovi bude hovořit Rachel Lauren z Art Institute of Chicago, o Antonínu Dvořákovi pohovoří americký muzikolog žijící v České republice David Beveridge.
S tématem úzce souvisejí výstavy – v Západočeské galerii se koná od 7. 3. do 25. 5. expozice Mezi divočinou a třeštícím velkoměstem přinášející kromě známých děl českých umělců Mikoláše Alše, Alfonse Muchy nebo Františka Kupky i objekty sběratelů Vojty Náprstka, Klementiny Kalašové či Enriqua Stanko Vráze a u nás méně známá díla z českých a německých sbírek. Literární odraz Ameriky přinese výstava Nový svět v literatuře a tisku 19.století ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje, která prostřednictvím literární děl, novinových článků, cestopisů a dalších dobových dokumentů přináší pohled na to, jak Evropa vnímala „Nový svět“ v 19.století.
Symfonické a komorní koncerty od středověku až po současnost a filmovou hudbu. Dvorská lyrika, Grieg, Mahler, Smetana, Dvořák, Friml i Bernstein. A James Bond.
V letošní festivalové koncertní nabídce převažují díla zahraničních komponistů, v Měšťanské besedě se uskuteční čtyři symfonické koncerty Plzeňské filharmonie, na programu festivalu je více v Domě hudby než desítka komorních koncertů. Zahajovací koncert od taktovkou Jana Schultze přinese Koncert pro violoncello a orchestr e moll op. 85 Edwarda Elgara s violoncellistou Danielem Müller-Schottem a dramatickou předehru Romeo a Julie Hectora Berlioze, 20. 3. zazní hudba severských autorů, mimo jiné Edvarda Griega a Jeana Sibelia, dirigovat bude finský dirigent Erkki Lasonpalo. Festival uzavře 10. 4. Symfonie č. 5 cis moll Gustava Mahlera pod taktovkou šéfdirigenta filharmoniků Chuheie Iwasakiho. Ten bude také řídit do programu festivalu zařazený koncert filmové hudby výmluvně James Bond & Plzeňská filharmonie, který je věnován výlučně filmové hudbě z oblíbených ´Bondovek´.
Na festivalu vystoupí významní jubilující tuzemští umělci. Mezinárodně proslulý významný český pianista Boris Krajný, který oslaví letos 80 let, provede dílo B. Smetany a Rudolfa Frimla na koncertu Smetana, Blodek, Friml v sólovém klavíru, písních a áriích. Právě tento koncert, který jako jediný z hudebních produkcí reflektuje festivalové téma, přinese nejen Smetanovu a Frimlovu klavírní tvorbu, ale rovněž árie ze Smetanových oper, dnes prakticky zapomenuté Milostné písně Viléma Blodka a Závišovy písně Rudofa Frimla, těšit se může publikum i na melodie z jeho slavné Rose Marie. Stejné jubileum jako Boris Krajný slaví letos i kytarista Štěpán Rak, jeho pořad je věnován 120 letům od úmrtí J. Verna. Poctu vzdá festival rovněž skladateli Jiřímu Temlovi při příležitosti jeho 90. narozenin.
V komorních koncertech se představí mimo jiné emeritní sólofagotista vídeňských filharmoniků Štěpán Turnovský, jehož otec, mezinárodně respektovaný dirigent Martin Turnovský, kdysi působil jako šéfdirigent Plzeňského rozhlasového orchestru. Z dalších komorních pořadů zmiňme pořad věnovaný dvěma osobnostem české hudby 20. století Vítězslavě Kaprálové a Bohuslavu Martinů Bohuslav a Vita v podání sopranistky Viktorie Kaplanové a barytonisty Romana Janála; Le Grand Tango s akordeonistkou Jarmilou Vlachovou a violoncellistou Michalem Haringem; komorní večer fagotisty Berlínské filharmonie Václava Vonáška a Pražákova kvarteta; koncert rumunsko-moldavské houslistky Alexandry Tirsu a její sestry klavíristky Lidy Tirsu; Capella Mariana – literárně-hudební pásmo středověké dvorské lyriky věnované francouzskému básníkovi a skladateli Guillaume de Machautovi (1300-1377). Stejně jako v minulých ročnících vystoupí České noneto. A do programu je rovněž již tradičně zařazen profilový koncert ZUŠ B. Smetany.
Divadlo J. K. Tyla se do festivalu zapojí reprízami opery Hubička Bedřicha Smetany a operety Candide Leonarda Bernsteina.
Součástí festivalových produkcí bude i finálové kolo Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže, kterou pořádá Konzervatoř Plzeň.
Mezi festivalovými novinkami najdeme projekt Plzeňské filharmonie Muzikantská naděje, jenž dává prostor nadaným dětem ze základních uměleckých škol Plzně, Plzeňského kraje a studentům plzeňské konzervatoře. Mladí hudebníci vystoupí společně s filharmoniky pod taktovkou Chuheie Iwasakiho v Dobřanech, Domažlicích, Plzni, Klatovech, Blovicích, Plasích a Chrástu.
Festival nabídne i semináře s banduristkou Lesiou Korol, fagotistou Štěpánem Turnovským a houslistou Fedorem Rudinem i projekci filmu o Bedřichu Smetanovi Neslyším ničeho.
Vstupenky lze zakoupit na všech prodejních místech Plzeňské vstupenky nebo on-line. Novinkou je festivalová aplikace, kterou si mohou návštěvníci stáhnout. Díky ní získají přehled nejen o programu, ale mohou využít i řadu zajímavých nabídek a odměn.
Rozpočet letošního ročníku festivalu je 6 milionů korun, dvěma miliony jej podpořilo Město Plzeň, osmi sty tisíci Plzeňský kraj. Další finance očekávají pořadatelé od Ministerstva kultury ČR.
„Festival díky svému multioborovému charakteru a řadě doprovodných akcí dnes náleží k jedinečným kulturním událostem nejen celorepublikového významu,“ říká ředitelka Plzeňské filharmonie a festivalu Lenka Kavalová. „Smetanovské dny slaví úctyhodných 45 let existence a jako jeden z nejstarších plzeňských festivalů patří mezi etablované kulturní akce v našem městě. Jedinečným způsobem nám připomíná nejen osobnost skladatele Bedřicha Smetany, ale svou šíří programu od hudby, přes výtvarnou oblast až po vědecká sympozia přináší unikátní a kvalitní multioborový přesah a dlouhodobě prohlubuje vazby mezi významnými kulturními institucemi v Plzni i České republice,“ uvedla radní pro oblast kultury a památkové péče města Plzně a předsedkyně Správní rady Plzeňské filharmonie Eliška Bartáková. „Plzeňský kraj je hrdý, že může tento mimořádný festival podporovat, a věříme, že i díky našemu přispění se tato tradice bude i nadále rozvíjet,“ dodává radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Plzeňského kraje Libor Picka.
Historie Smetanovských dnů
Multioborový festival Smetanovské dny se v Plzni konal poprvé v roce 1981 ještě pod názvem Smetanův festival. Jeho iniciátorem a zakladatelem je dirigent Ivan Pařík, tehdy dirigent Divadla J. K. Tyla v Plzni. Konečnou festivalovou podobu vytvářeli s Ivanem Paříkem muzikologové Ústavu teorie a dějin umění ČSAV Marta Ottlová a Milan Pospíšil, historici umění Roman Prahl a Tomáš Vlček a obecný historik Zdeněk Hojda. Rozhodující plzeňskou autoritou, která festival podpořila a zaštítila, byl prof. Antonín Špelda.
Cílem festivalu bylo prostřednictvím spolupráce různých kulturních institucí plzeňských i pražských vytvořit ucelený program, který by zprostředkoval široké veřejnosti pohled na dobu ´dlouhého 19. století´ v Čechách a v evropských souvislostech, a na roli Bedřicha Smetany v něm. Festival byl založen jako multioborový na zcela originálním a do té doby nikdy nepoužitém principu. Ve výboru festivalu byly zastoupeny přední kulturní instituce z Plzně a z Prahy – Čs. Rozhlas v Plzni, Divadlo J. K. Tyla, Západočeská galerie, ČSAV v Praze, Konzervatoř Plzeň, Svaz českých skladatelů a koncertních umělců, Krajské kulturní středisko, Divadlo Dialog, Česká hudební společnost v Plzni a Park kultury a oddechu v Plzni, který byl hlavním pořadatelem a organizací zastřešující koncerty.
V roce 1985 z důvodu politických tlaků festival změnil svůj název z původního Smetanova festivalu na Smetanovské dny. V souvislosti s transformací kulturních organizací po roce 1989 převzalo pořadatelství kulturní středisko Esprit a od roku 2005 pořádalo festival Dominik centrum. To začalo měnit tvář festivalu a zařazovat do programové skladby i pořady z jiných hudebních žánrů jako např. rock a pop s ústředním tématem nesouvisející. Výrazně také rozšířilo dobu trvání festivalu postupně na více než jeden měsíc.
Plzeňská filharmonie pořádá Smetanovské dny od roku 2013 a od roku 2018 má jejich pořadatelství zakotveno ve své zřizovací listině.
Součástí festivalu je od dob pořadatelství Dominik centra také únorová lidová veselice Masopust, která se letos koná 1. března.
