Pondělí 25. listopadu, Dům hudby v Plzni, sál Antonína Dvořáka je zaplněný do posledního místečka. Šum hlasů a atmosféra plná očekávání. Plzeňské orchestrální sdružení slaví 60 let od svého založení a Slavnostní koncert, který se souborem připravil a nastudoval dirigent prof. Ivan Pařík, je připomínkou šesti desítek let existence tohoto hudebního tělesa, které tvoří neprofesionální hudebníci, nadšenci, ale také někdejší členové plzeňských profesionálních orchestrů. Jako sólista vystoupil renomovaný klavírista Tomáš Víšek. Slavnostní koncert, který se konal pod záštitou radní pro oblasti kultury města Plzně Elišky Bartákové, přilákal tolik posluchačů, že se do Domu hudby stěží vešli.
Koncert v Domě hudby
Jak v úvodním slově připomněl člen činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni Josef Nechutný, který s Plzeňským orchestrálním sdružením mnoho let spolupracoval při moderování koncertních večerů, vedle sebe sedí u notových pultů lékaři, technici, učitelé…. A všichni ti připravili pro posluchače báječný večer. S náročným programem si dobře připravené těleso pod taktovkou Ivana Paříka umělo poradit, jeho členové hráli s nadšením a chutí. Nápaditá a dramaturgie reflektovala nejen historii orchestru, o níž poutavě hovořil v úvodu večera Josef Nechutný, ale také Rok české hudby a výročí Bedřicha Smetany (1824 – 1884). Je velmi záslužné, že Plzeňské orchestrální sdružení připomnělo jeho osobnost a dílo, a to kompozicí ne ledajakou. Za řízení Ivana Paříka byl koncert otevřen vůbec první orchestrální skladbou Bedřicha Smetany, kterou zkomponoval v Plzni v době svých gymnaziálních studií – v úpravě pro smyčce zazněl nově nastudovaný Galop bajadérek. Orchestr sklidil za jeho provedení srdečný aplaus potěšeného publika. S orchestrem spolupracuje rovněž mladá dirigenta Natálie Janecká, která je autorkou této úpravy a dirigovala také druhé číslo koncertu, Sinfonii č. 1 G dur „Mannheimskou“ Jana Václava Stamice (1717-1757). První polovinu zakončil už opět za vedení Ivana Paříka Koncert D dur pro klavír a orchestr Josepha Haydna (1732 – 1809) s klavíristou Tomášem Víškem. Po přestávce vzpomnělo sdružení na svého bývalého dirigenta, někdejšího šéfa plzeňské operety Ivo Pavelku provedením Ukolébavky Benjamina Godarda (1849 – 1895) v Pavelkově úpravě. Ze svého repertoáru vybral soubor dvě oblíbené skladby – třívětou Serenádu e moll významného britského skladatele Edwarda Elgara (1857 – 1934) a večer uzavřela Malá noční hudba pro smyčce Wolfganga Amadea Mozarta (1756 – 1791). Ivan Pařík před každou skladbou přiblížil fundovaně a přitom s nadhledem a humorem jednotlivé skladby a jejich autory, jeho mluvené vstupy tvořily plynulý přechod mezi nimi. Hovořil spatra, živě s přirozenou bezprostředností. A s ní také řídil orchestr v pečlivě volených tempech. Dirigentské ´otěže´ měl pevně v rukou, docílil přesnosti v souhře a žádoucích dynamických proporcí.
Muzikálně provedené skladby měly každá svůj specifický charakter odpovídající době jejich vzniku – studentsky rozverný byl živelný Galop, Natálie Janecká zachovala klasicistní ráz Stamicovy Mannheimské symfonie, znamenitý byl po všech stránkách Haydnův Koncert pro klavír a orchestr D dur, v němž orchestr perfektně doprovodil technicky výtečně hrajícího Tomáše Víška. Godardova Ukolébavka byla jímavá, ale neuspávala, jako sólisté v ní vynikli houslisté Pavla Bohatá, prof. MUDr. Jan Filipovský a violoncellistka Miloslava Krausová. Elgarova Serenáda pro smyčce pohladila po duši vřelostí provedení, v Malé noční hudbě se podílely všechny nástrojové skupiny na až netušeně plasticky podaných nuancích Mozartovy skladby. Nadšené publikum se dočkalo přídavku – orchestr zahrál za řízení Natálie Janecké ještě zkrácený Galop bajadérek. Byl to krásný večer plný skutečné radosti z hudby, z jejího provedení, přinesl také poučení a představil hudbu díky poutavému mluvenému slovu v souvislostech.
60 let Plzeňského orchestrálního sdružení
Plzeňské orchestrální sdružení oslavilo své jubileum ve velkém stylu – však také od doby svého vzniku ušlo dlouhou a zajímavou cestu. Vzniklo na podzim roku 1964 z iniciativy několika nadšených hudebníků – amatérů jako komorní orchestr a jeho prvním vedoucím a dirigentem byl prof. Antonín Devátý, dřívější šéfdirigent Plzeňského rozhlasového orchestru (dnešní Plzeňské filharmonie). Jeho dcera, Ivanka Devátá, byla přítomna na Slavnostním koncertě jako vzácný host. Antonín Devátý vedl orchestr do r. 1967, po něm přebírali pomyslnou taktovku Mario Klemens (1968), Jiří Kout (1969-1970), PhDr. Jaromír Klobouk (do r. 1977), František Drs řídil orchestr s dvouletou přestávkou, kdy jej zastoupil Vítězslav Podrazil (1989-1991), až do r. 1995, následoval jej Daniel Čámský (do r. 1998) a Ivo Pavelka, který vedl orchestr do své smrti r. 2022. Prof. Ivan Pařík, mimo jiné porevoluční šéf plzeňské opery a později její šéfdirigent, umělec s bohatými mezinárodními zkušenostmi, spolupracuje s orchestrem od r. 2023.
Plzeňské orchestrální sdružení tvoří hráči na smyčcové nástroje různých věkových kategorií, kteří mají společnou lásku k hudbě, chuť dělat hudbu co nejlépe, poctivě, s plným nasazením, pravdivě a srdcem. Tento přístup předurčuje soubor k dalším desetiletím naplněným radostí z hudby a z toho, že ji mohu rozdávat svým posluchačům.
