Absolventský ročník Muzikálového herectví na JAMU Brno divákům představil svoji nejnovější inscenaci s názvem Láska. Krev. Excalibur!!!
Inscenační tým v čele s režisérem Jiřím Seydlerem se ujal klasické artušovské látky, kterou ve své režijní vizi a v novém hávu připravil pro diváky v brněnském Divadle na Orlí. Jak napovídá název samotný, návštěvníci se mohou těšit na příběh lásky a věrnosti, ale i zrady a bolesti. Rytířské souboje doprovodí střet černé a bílé magie, které spolu svedou boj na půdorysu legendy o bájném meči Excaliburu a králi Artušovi.
Populární muzikál, pro který hudbu složil renomovaný český muzikant, rocker a skladatel Michal Pavlíček, libreto napsal Karel Steigerwald a otextovali jej Vlastimil Třešňák s Janem Saharou Hedlem v roce 2003 poprvé uvedlo pražské divadlo Ta Fantastika. V průběhu let se v něm objevily herecké a zpěvácké osobnosti, jako např. Kamil Střihavka, Daniel Hůlka, Michael Kocáb nebo Lucie Bílá.
Co motivovalo divadelního režiséra Jiřího Seydlera k tomu, aby si vyzkoušel tuto látku ve spojení se studenty JAMU? K propojení muziky a divadla měl už v minulosti blízko a vzpomíná: „Existuje taková fráze o návratu ke kořenům. Když jsem před lety absolvoval DAMU s naší vlastní dramatizací Škvoreckého Miráklu, byl jsem zároveň členem „punk“ rockové kapely Starý hadry (za dva roky jsme ji přejmenovali na Chinaski). Muziku mám tedy s divadlem propojenu velice na těsno! Zkusil jsem si tedy, nakolik jsem zestárnul, zešedl a zkonzervativněl. Výsledek ať posoudí divák, ale mě práce na Excaliburu strašně bavila, zkoušení bylo s Jamáky úžasně energické a obohacující,“ říká ke své práci na muzikálu Seydler.
Choreografii k rockově, ale i popově, až baladicky laděným písním si vzal na starosti tanečník, choreograf a pedagog JAMU, David Strnad. „Jako choreografa mě zajímá každá práce, kterou mohu dělat se studenty JAMU. A to jak se studenty, které jsem pedagogicky vedl a do určité míry je připravoval na svůj styl práce, tak i se studenty, se kterými se při práci na inscenaci setkávám poprvé. Mojí ambicí je, aby pohyb či tanec měl v daném díle smysl a podporoval či posouval děj. Současně aby interpretům slušel, byl pro ně překonatelnou výzvou a v neposlední řadě je i bavil“, uvádí na konto spolupráce Strnad.
Divákovu pozornost si mimo jiné jistě získá netradiční pojetí kostýmů, jenž pro představení připravila studentka čtvrtého ročníku scénografie, Ester Hradilová, která se nezdráhala využít pro ně běžných předmětů, jako vysavače, struhadla, plyšového medvídka, počítače apod.
„Možnost takto recyklovat rozbité nebo staré věci mě těšila ze všeho nejvíc. Potom se ale jako scénograf musíte prát s děrováním pneumatik, hadic a připevňováním kousků základní desky počítače k látkám, a modlit se, aby to fungovalo,“ prozrazuje k výrobě kostýmů Hradilová.
Po boku studentek a studentů muzikálu se v rolích rytířů kulatého stolu a artušovské družiny představili také studenti 3. ročníku činoherního herectví.
