Foto: Plzeňská filharmonie
Plzeňská filharmonie vstupuje do své sté sezóny, ve čtvrtek ji v Měšťanské besedě v Plzni zahájí pod taktovkou svého šéfdirigenta Ronalda Zollmana. Zazní Missa solemnis D dur Ludwiga van Beethovena. Účinkuje dále Slovenský filharmonický sbor, s nímž dílo nastudoval sbormistr Jozef Chabroň, jako sólisté vystoupí sopranistka Marie Fajtová, altistka Markéta Cukrová, tenorista Jaroslav Březina a basista Jozef Benci.
Missa solemnis D dur, 123. dílo Ludwiga van Beethovena patří k nejznámějším kompozicím svého druhu. Slavnostní mše určená pro mimořádnou příležitost vznikala v těsné blízkosti 9. Symfonie. Sám autor věnoval jejímu zhudebnění nesmírnou péči a označil ji za vrchol své tvorby.
Podnětem k napsání Missy solemnis byla zpráva z počátku března roku 1819 o jmenování arcivévody Rudolfa olomouckým arcibiskupem. Nejmladší syn císaře Leopolda II. byl v hudbě Beethovenovým žákem, a zároveň mecenášem i velkým ctitelem skladatelova talentu. Beethoven proto zamýšlel vytvořit co nejlepší dílo k poctě svého urozeného žáka, dílo odrážející plně velikost chystané intronizace. V dopise to vyjádřil slovy: „Den, kdy má být provedena má velká mše k oslavám Vaší Císařské Výsosti, bude pro mne nejkrásnějším dnem mého života.“ Beethoven byl původem katolík, nepatřil však k pravidelným návštěvníkům kostela a k církvi jako instituci zachovával zdrženlivost. Mnohé životní krize, jej obrátily do vlastního nitra a posílily u něj vědomí spirituality. „Skladatelova představa postupně dospěla k přesvědčení, že Boží přítomnost prostupuje vším kolem nás. Do Missy solemnis promítl upřímnou touhou po hloubce a niternosti vyjádření,“ vysvětluje muzikoložka Lenka Bočanová. Před posluchači se rozprostírá velkolepý hudební obraz je plný příkrých dynamických i tempových kontrastů, neboť Beethoven rozmlouvá s Bohem vznešeně a expresivně. „Neortodoxnost díla vylučovalo Beethovenovu Missu solemnis dlouho z obřadů římskokatolické církve, dnes se řadí toto složité a mnohovrstevné dílo, do něhož vložil skladatel celé své srdce, spíše k výjimečným festivalovým projektům,“ konstatuje Lenka Bočanová.
Plzeňská filharmonie vznikla v roce 1919 jako Symfonický orchestr Osvětového svazu. V nové sezóně přichystala pro své posluchače několik novinek. Koncerty jsou nově rozvrženy do zcela nových abonentních řad – tradiční řady A, B, C a D nahradily řady Diamant, Platina, Crossover a Duha. První dvě jsou klasické a nabízejí originální hudební programy. Počet koncertů v klasických řadách je odlišný od minulého systému. Diamantová řada nabízí pět koncertů, Platina deset. Třetí řada je mezižánrová, poslední čtvrtá je určena dětskému posluchači.
„Sezóna 2019/20 nabízí pestrou směsici velkých a známých děl, ale i méně známého repertoáru. Výběr hostů byl motivován jak touhou připomenout velké osobnosti, které jsou známé a uznávané, ale také chceme představit umělce, kteří, jak věříme, se rychle stanou Vašimi novými oblíbenci,“ říká šéfdirigent filharmonie Ronald Zollman. Při dalších koncertech se posluchači ovšem setkají i se sólistky, které znají již z nedávných koncertů plzeňské filharmonie. Za dirigentským pultem se kromě R. Zollmana objeví i hlavní hostující dirigent Tomáš Brauner, dále Charles Olivieri-Munroe či Chuhei Iwasaki. Posledně jmenovaný bude také řídit dva ze tří koncertů Crossoverové, mezižánrové řady.
S dětskou řadou souvisí i nový projekt – Dětský klub Filharmoníček (nazvaný podle prvního dětského pořadu filharmonie) určený pro nejmenší děti. Pro nadané děti ze ZUŠ v Plzni a Plzeňském kraji je určen projekt Muzikantská naděje, který vyvrcholí slavnostním koncertem, na němž pod taktovkou Chuheie Iwasakiho vystoupí spolu s filharmoniky i žáci těchto ZUŠ. Navíc budou nově některé z generálních zkoušek večerních koncertů (Sladká Francie, Pták Ohnivák a Romantické Rusko) pak budou veřejné pro studenty gymnázií a středních škol.
