Tříbarevná Charlotte zazní dnes a zítra na Nové scéně v Praze

Charlotte, foto: Cylla von Tiedemann

Jen v dvou reprízách zazní 1. a 2. července od 20.00 hod. na Nové scéně Národního divadla inscenace CHARLOTTE: Tříbarevná hra se zpěvy (CHARLOTTE: A Tri-Coloured Play with Music). Autorem hudby je renomovaný český hudební skladatel Aleš Březina. Režie se ujala nositelka Řádu britského impéria za služby divadlu a jedna z předních osobností právě probíhajícího Pražského Quadriennale Pamela Howard.

Inscenace nabízí fascinující příběh mladé talentované židovské malířky Charlotte Salomon, která stejně jako nespočet dalších nepřežila koncentrační tábor v Osvětimi. Budoucím generacím však zanechala strhující dílo, jež vytvořila ve francouzském exilu – dramatizovanou autobiografii v téměř osmi stech obrazech.

V komorním operním muzikálu pro sedm zpěváků a čtyři instrumentalisty je ve vzácné harmonii zachována rovnováha slova, obrazu i hudby. Scénografka a režisérka Pamela Howard, doslova kreslí divadlo, podobně jako to dělala sama Charlotte. Maluje na jevišti barvou a světlem tak sugestivně, že se divákům Charlottin svět zpřítomňuje před očima. Oceňovaný kanadský herec Alon Nashman dokáže ve svém libretu navodit absurditu a klopotné dospívání formující mládí Charlotte Salomon, stejně jako horečnatou aktivitu jejích exilových let. Významný český skladatel Aleš Březina složil originální hudbu, která hraje v intimním vyprávění stěžejní roli. Hlavní kvalitou tohoto „singspielu“ je naprostá souhra slova, obrazu a hudby. Je pojata jako výtvarná instalace obydlená performery, při níž Charlottiny obrazy ožívají. Jeden okamžik se přelévá do druhého podobně jako vlny na posledních obrazech Charlottina cyklu Život? nebo divadlo?.

Inscenace CHARLOTTE: Tříbarevná hra se zpěvy vznikla v produkci kanadského divadla Theaturtle a bude mít světovou premiéru 21. června v Tel Avivu na mezinárodním festivalu Jaffa Fest. Po pražském uvedení následně zamíří 5. července na festival Smetanova Litomyšl.

„Díla jako CHARLOTTE: Tříbarevná hra se zpěvy otevírají nové pohledy na dobu, do níž se nám nechce vracet, avšak právě tím mají zásadní význam pro přežití lidského ducha.“ Takto výstižně pojmenovává mezinárodní projekt, jehož jádro tvoří tvůrčí tým osobností z České republiky, Kanady a Spojeného království, kanadský časopis The WholeNote. „Život? nebo divadlo?“ tak nazvala Charlotte Salomon, mladá berlínská umělkyně židovského původu, sérii bezmála osmi set kvašů doprovázených texty a hudebními odkazy. Vytvořila je ve Francii, kam ji rodiče poslali v naději, že zde bude v bezpečí, v letech 1941–1942. Deportaci do Osvětimi se však nevyhnula, ale ještě předtím stihla předat šestadvacetiletá Charlotte celé své dílo místnímu lékaři se slovy: „Dobře se o ně starejte… Je to celý můj život.“ Cyklus děl, který se jako zázrakem celý dochoval a dnes je součástí sbírek Židovského historického muzea Amsterdam, zachytil vnitřní život dospívající mladé ženy v době nástupu nacismu, navíc poznamenaný stínem několika sebevražd v rodině. Získal si pozornost médií, historiků i veřejnosti a již vícekrát byl umělecky ztvárněn.