Plzeňská filharmonie, foto Lukáš Potůček
Plzeňští filharmonici připravili na tento čtvrtek v Měšťanské besedě od 19 hodin hudební lahůdky. Pod taktovkou Ronalda Zollmana budou hrát díla Edvarda Elgara a Antonína Dvořáka.
Koncert zahájí předehra op. 26 Felixe Mendelssohna-Bartholdynoh Hebridy. Následovat bude Elgrarův koncert pro violoncello e moll a po přestávce symfonie č. 5 F dur Antonína Dvořáka. Jako sólista vystoupí v Elgarově koncertu Leonard Elschenbroich.
Německý romantický tvůrce Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809 – 1847) zanechal bohatý kompoziční odkaz zasahující takřka do všech hudebních oblastí. Do Velké Británie, kde zažíval značné umělecké úspěchy, odcestoval Mendelssohn poprvé v roce 1829 a následně se sem pravidelně vracel. Již v prvním roce svého pobytu se po skončení londýnské koncertní sezóny vydal se svým přítelem Klingemannem na pěší túru po Skotsku. Mimořádný dojem v něm zanechala návštěva pustého ostrova Staffa v souostroví Vnitřních Hebrid s gigantickou bránou Fingalovy jeskyně. Přírodní útvar sopečného původu tvořený téměř pravidelnými čedičovými pilíři s nezvyklou akustikou (původní název Uamh-Binn by se dal přeložit jako jeskyně melodií) dodnes ohromuje cestovatele, kteří sem zavítají. „Mendelssohnovu romantickou představivost navíc podnítila tajemná legenda o souboji obrů zpopularizovaná Jamesem MacPhersonem a dala tak vzniknout hudebnímu obrazu nazvanému Hebridy, někdy též uváděnému pod názvem Fingalova jeskyně,“ uvádí muzikoložka Lenka Bočanová.
Anglický autor přelomu 19. a 20. století Edward Elgar (1857 – 1934) vytvořil řadu děl, jež stále okouzlují vřelým lyrismem, uhlazeností formy a vynikající instrumentací. Při tvorbě koncertu pro violoncello a orchestr se skladatel nechal inspirovat obdobnými díly Schumanna a Dvořáka. Zvláště Dvořákova kompozice Elgara okouzlila, po jejím poslechu v roce 1899 o díle často mluvil a psal svým přátelům. „Premiéra roku 1919 v podání Felixe Salmonda, s nímž Elgar konzultoval některé části violoncellového partu, byla přijata vlažně. Skutečnou slávu přinesla tomuto překrásnému Elgarovu dílu v 60. letech nahrávka Jacqueline du Pré. Od té doby se koncert e moll stal právem pevnou součástí violoncellového repertoáru,“ říká Lenka Bočanová.
Symfonie č. 5. F dur spadá do období, kdy v tvorbě Antonína Dvořáka (1841 – 1904) začínají převládat slovanské inspirace. „Po úspěchu Moravských dvojzpěvů se čtyřiatřicetiletý skladatel vzdal místy violisty orchestru Prozatímního divadla i varhaníka u sv. Vojtěcha. S rodinou žil ze státního stipendia, jež mu umožnilo rozvíjet vlastní skladatelskou tvorbu. Symfonie F dur vznikla během pouhých pěti šťastných týdnů v letních měsících roku 1875 a je naplněna lahodným výrazem, překrásnou melodikou i kompozičním mistrovstvím,“ charakterizuje Lenka Bočanová Dvořákovo dílo.
Čtvrteční koncert slibuje krásné melodie a hudební zážitek, který by bylo škoda si nechat ujít
