Gabriela Petráková a Marie Zamora, foto: Archiv NDM
Právě odstartovala nová divadelní sezona s letopočtem 2017/18. Nové projekty čekají i muzikálový a operetní soubor Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, jehož se po mateřské dovolené opět ujímá režisérka Gabriela Petráková. Přečtěte si náš velký rozhovor a vyražte do Ostravy!
Do čela souboru opereta/muzikál se vracíte po třech letech mateřské dovolené. Jak jste si „dovolenou“ užila? Mám pocit, že jste z divadla vůbec nezmizela…
Kromě několika týdnů po porodu, kdy jsem plnila mateřské povinnosti na sto procent, jsem byla s divadlem stále v kontaktu. Jako režisérka mám z této doby na svém kontě úspěšně muzikály skutečně velkého formátu, tedy Sunset Boulevard a Rebecca. Jak známo, muzikál není práce jednoho sólisty, je to věc velmi týmová. S týmem nejbližších spolupracovníků jsme již před nástupem na mateřskou dovolenou vytvořili dramaturgický plán pro další sezóny a moji šéfovskou židli převzal Patrick Fridrichovský, který do tohoto týmu jako dramaturg patřil. Měl tedy na starosti každodenní provoz souboru a spoustu povinností při realizaci daných projektů. Ten tým pracoval dál, a já do něho samozřejmě patřila. Takže ani mým dočasným odchodem, ani návratem, nedochází k žádným zásadním změnám, pokud jde o dramaturgickou linii souboru nebo personální otázky, týkající se jak souboru, tak spolupracovníků a tvůrců. Šéfovská židle je samozřejmě v každém souboru jen jedna a věřte, že není úplně pohodlná. Protože ten, kdo na ní sedí, nese plnou odpovědnost vůči vedení divadla a hlavně vůči divákům.
Soubor se v posledních letech velmi proměnil. Jak tuto změnu vnímá šéfka a režisérka, která se na ní podílela? Ostatně právě vaše režie muzikálů Sunset Boulevard a Rebecca patří k nejoceňovanějším…
Proměna, o které hovoříte, započala v roce 2010. Před tím se stal novým ředitelem divadla Jiří Nekvasil, který mne na pozici šéfky souboru opereta/muzikál přijal. Věděla jsem, že je nutno nejen dále pěstovat tradici operety a klasického muzikálu, ale že je třeba reagovat na světovou muzikálovou současnost. Shodu šťastných náhod se podařilo nejen získat licenci na skvělý soudobý londýnský muzikál Marguerite z pera skladatele Michaela Legranda a tvůrců legendárních Bídníků – Les Misérables Alaina Boublila a Michaela-Clauda Schönberga. Libretista Alaine Boublil byl osobně přítomen celému inscenačnímu procesu a dokonce pro nás vytvořil úplně novou verzi, která byla pro diváky kontinentální Evropy srozumitelnější. Navíc jeho manželka, režisérka, herecký pedagog a uznávaná známá herečka Marie Zamora, pro kterou byla tato hra původně psána, se mnou společně inscenaci režijně realizovala. Nasadili jsme vysokou laťku a poté pokračovali skvělými zahraničními tituly Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, Evita, Sunset Boulevard, Edith a Marlene, Funny Girl či Jesus Christ Superstar, které dosáhly skvělého diváckého úspěchu i ocenění v podobě Cen Thálie, nebo alespoň jejich nominací. Nechyběla ani původní tvorba. Mrazík byl adaptací úspěšného muzikálu na ledě v plnohodnotný divácký divadelní titul. Totéž platí o Fantomovi Londýna, který získal tři hlavní ocenění na muzikálovém festivalu v Koreji. Hovořit ale o titulech je jedna strana mince. Druhou je revitalizace souboru, ke které postupně došlo. Máme vlastní ostravské hvězdy, jako Hanu Fialovou, Martinu Šnytovou, Romana Haroka. A rovněž řadu stálých hostujících herců, jako je Katarína Hasprová, Tomáš Savka, Lukáš Vlček, Tomáš Novotný, Lukáš Adam a další. Ti skvěle doplňují dnes sehraný a omlazený soubor. Jmenovat by si zasloužili všichni. Divadlo disponuje velkým orchestrem, který nám mohou jiná divadla skutečně závidět, stejně jako jeho dirigenty Jakuba Žídka a Marka Prášila. Do týmu samozřejmě patří i další lidé. Nejsem jediná, kdo režíruje. Z dalších kolegů musím jmenovat například Šimona Cabana, Lumíra Olšovského či Janusze Klimszu. Loni dokonce rockovou operu Jesus Christ Superstar režíroval ředitel divadla a i v zahraničí velmi ceněný operní režisér Jiří Nekvasil. Spolupracujeme s vynikajícími choreografy Pavlem Strouhalem a Lacem Cmorejem. Scénografie formátu muzikálu superlativů vytvářejí šéfem výpravy NDM David Bazika a Ondřej Zicha. Opomenout nelze ani výtvarnice kostýmů Lucii Loosovou, Sylvu Zimulu Hanákovou a další. Skvělá přebásnění muzikálů pro nás píše Michael Prostějovský, který se svými zkušenostmi i ze zahraničí rovněž patří k nejbližším spolupracovníkům souboru. A mohla bych jmenovat dále. Počet dříve odehraných repríz jednotlivých titulů se pohyboval okolo dvaceti, dnes je to mnohdy i 60 až 70 odehraných představení. Jestli jsme ještě před několika lety zdvořile herce na konkurzy zvali, dnes máme spíše problém množství uchazečů zvládnout a všem dát péči a prostor, který si zaslouží.
Soubor společně s Timem Ricem, foto: Martin Popelář
V příští sezoně čekají soubor jen dvě premiéry, konkrétně muzikálová novinka Romeo a Julie a muzikál superlativů Andrewa Lloyda Webbera Kočky. Navíc domovské Divadlo Jiřího Myrona čeká rekonstrukce. Co to bude pro váš soubor znamenat?
Romeo a Julie je opět divadelním muzikálem, který měl původně premiéru „na ledě“. A je spojen se jmény skladatele Borise Urbánka a písničkáře Jarka Nohavici. To je přeci Ostrava v nejčistší substanci. A spolupráce „shakespearovského překladatele“ Jiřího Joska a režiséra a scénografa Šimona Cabana na tomto díle pak příslibem jeho nové dimenze. Kočky budou již pátým muzikálem krále světového muzikálu Andrewa Lloyda Webbera na naší scéně. Jde vlastně o skutečný v Londýně uznaný rekord. A i tato inscenace je spojena se členy týmu, které už jsem jmenovala. Vhledem k plánované rekonstrukci Divadla Jiřího Myrona budou Kočky pravděpodobně uvedeny v Pavilónu G na Černé louce.
Mimoostravští diváci Pavilon G na Černé louce vůbec neznají. Co je to za prostor a jak bude pro divadlo upraven? Mohou diváci očekávat obvyklý komfort co se týče pohodlí, vytápění nebo občerstvení?
Jde o bývalý výstavní pavilon, který bude přestavěn na alternativní divadelní prostor. Divácký komfort má být zaručen. Nepůjde ale o klasické kukátkové divadlo a tak právě Kočky by byly ideálním titulem k zahájení provozu. Ani při své londýnské premiéře se totiž nehrály v klasickém divadle, ale v prostoru, který umožňoval maximální kontakt herců s diváky. Ale stejně tak vhodným prostorem by bylo i Divadlo Jiřího Myrona. Perspektivně by měl být Pavilon G další scénou, která může souborům NDM poskytnout nový prostor k hraní a zkoušení.
Mačky, nebo-li Kočky, jste už režírovala v Bratislavě. Jak se budou tyto inscenace lišit?
Původní Cats se odehrávaly na smetišti. Pražské v roce 2004 na půdě domu, bratislavské v uzavřeném obchodním centru. V Ostravě budou kočky řádit na střechách domů. Nejde rozhodně o repliku či kopii bratislavské verze, ale o novu scénickou verzi slavného muzikálu, který patří mezi tři až pět naprosto nejslavnějších a nejhranějších titulů v historii.
V Bratislavě Vás osobně čeká v příští sezoně další muzikál. S manželkou slavného Alaina Boublila Marií Zamora budete režírovat velkolepé Bídníky. Těšíte se?
Máte-li pracovat na tak prestižním projektu, nemůžeme hovořit o těšení, ale o výzvě. Přistupuji k tomu s mimořádným respektem a jsem ráda, že se opět po letech s Marií sejdeme na společné práci. A opět je to o týmu. Tvořit jej budou Jakub Žídek a Lubor Dolný jako dirigenti. Návrh složité scény vytváří Ondřej Zicha, kostýmy Lutka Várošová, choreografem bude Laco Cmorej, libreto přeložil Ján Štrasser a dramaturgem projektu je Michael Prostějovský. Vidíte, že jde o moje nejbližší spolupracovníky jak z Nové scény, tak i z Ostravy. Zkrátka česká a slovenská muzikálová scéna stále drží pohromadě a navzájem se velmi pozitivně ovlivňuje. Nemusím podotýkat, že projekt vzniká za supervize autora libreta Alaina Boublila a syn skladatele Schönberga, který má agendu schvalovacích procesů v Londýně na starosti.
Jitka Novotná a Gabriela Petráková v pořadu Host do domu, foto: Adam Kebrt
Během několika let v Ostravě vyrostla generace vynikajících muzikálových herců. K tomu zde vystupuje řada hostů, někteří pravidelně. Sama jste je jmenovala. Například Tomáš Savka, Katarína Hasprová nebo Roman Tomeš. Na koho se diváci mohou těšit v následující sezoně?
Sám jste je jmenoval. Všichni hrají v titulech, které máme i dále na repertoáru. V Romeovi a Julii se diváci setkají určitě s Martinou Šnytovou, Tomášem Savkou, Romanem Harokem, ale také s mladým členem souboru Adamem Živnůstkou a Radkem Melšou, který s námi spolupracuje řadu let a nyní ještě studuje JAMU. Pokud jde o Kočky, hlavní postavu Gryzabely budou opět alternovat domácí Hana Fialová a hostující Katarína Hasprová. Z dalších jmenujme opět Tomáše Savku, Tomáše Novotného, Veroniku Prášil-Gidovou, Juraje Čiernika, Libora Olmu či Jaro Rusnáka. Tentokrát se ostravští diváci setkají i s několika vynikajícími hosty z Bratislavy, tedy Jánem Slezákem, který hostuje již v Rebecce, Romanou Dang Van nebo Vladem Plevčíkem. No a chybět nebude ani Laco Hudec Šubrt, který hrál jednu z hlavních rolí ve všech inscenacích Koček v Česku a na Slovensku. Tato verze bude jeho pátá.
Divadlo našeho typu představuje především kontinuitu a snahu realizovat tituly, které mu sluší. Další sezóny jsou ve stádiu dramaturgických příprav. Takže podrobnosti bych nerada předčasně prozrazovala, protože sám záměr ještě neznamená nic, dokud není vyjednána licence. Rozhodně se ale budeme držet čtyř základních sloupů našeho repertoáru: To nejlepší ze světa operety, klasický muzikál, původní tvorba a současný světový repertoár. To vše ve velkém formátu. Svoje aktivity však rozšiřujeme i dalšími směry. Spolupracujeme s českým rozhlasem a agenturou Musical-media na výrobě hudebních nahrávek, protože to zkrátka ke světu muzikálu nezbytně patří. Nabídneme divákům videoklipy a dokumenty o realizaci jednotlivých inscenací. Nedávno vyšlo CD s písněmi z muzikálu Edith a Marlene a na podzim vyjde Ostravská Broadway, které bude obsahovat skladby z našich nejúspěšnějších projektů.
Na závěr dovolte osobní otázku. Jak se daří Vaší rodině a jak zvládáte skloubit běžné povinnosti s uměleckou kariérou?
Je to samozřejmě velmi náročně. V době mateřské dovolené jsme bydleli v Havlíčkově Brodě, kam začala starší dcerka Anička chodit do školy. Manžel je členem České filharmonie a do Prahy to měl tedy blíž. Nyní jsme se opět přestěhovali do Ostravy. Nemusím vyprávět, že skloubit profesi a rodinný život dvou umělců a jejich dětí není lehké. Pomáhají babičky, mateřské škola, družina a vše, co je po ruce. Takže někdy jsem mírně ironická a tvrdím, že si do divadla jdu odpočinout od rodinných povinností a domů od povinností divadelních. Takže jak vidíte, nedělám nic jiného, než že pořád odpočívám.
Rebecca – Lukáš Adam, dcera GP Anička, Gabriela Petráková a Michael Prostějovský,Foto: Martin Popelář
