Muzikál Tanz der Vampire Michaela Kunzeho a Jima Steinmana není třeba dlouho představovat. Proto se i dlouho očekávaná tisková konference, která se konala v úterý 13. června ve vídeňském Ronacher Theater, nesla trošku v jiném duchu. Tentokrát nebylo nutné seznamovat novináře s nově chystaným projektem, tentokrát se všechno točilo kolem díla, které je ve světě jednoduše kultem. Tak se označuje určité pojetí vztahu člověka s Bohem, velebení, uctívání něčeho, co Boha symbolizuje. „Je to zvláštní, ale opravdu je vidět, že pro spoustu lidí po celém světě je návštěva tohoto muzikálu jakýmsi kultem. Jen těžko by se hledal jiný muzikál s tak obrovskou fanouškovskou základnou, jako má právě Tanz der Vampire,“ říká intendant VBW Christian Struppeck.
Následující čísla snad mluví za vše: Od premiéry v roce 1997 bylo odehráno přes 7700 představení, muzikál byl uveden ve 14 zemích a přeložen do 12 jazyků. Německé produkce vidělo 5,4 milionu diváků, v Rakousku se s profesorem Abronsiem a Alfrédem vydalo na stopu upírům dalších 1,3 milionu. Když k tomu přičteme další místa, nejen Českou republiku, ale i Belgii, Francii, Maďarsko, Rusko, Polsko, Finsko nebo vzdálené Japonsko, dostaneme se na – sečteno a podtrženo – 8,2 milionu diváků na celém světě.
„Nebylo jediného dne, aby se mě někdo nezeptal, kdy že se konečně Tanz der Vampire vrátí do Vídně. Většinou jsem odpovídal, že uvidíme, že se ještě neví, ale že to určitě jednou přijde. A teď je to tady, čekání má svůj konec, ten osudný den nastane 30. září 2017. Dvě desítky let uplynuly od chvíle, co byli upíři ve Vídni poprvé a pro nás bylo naprostou samozřejmostí je na jejich narozeniny přivést domů,“ říká Struppeck.
Za přítomnosti režiséra Cornelia Balta a kostýmního výtvarníka, který si říká Kentaur, upřesnil Struppeck, že se bude jednat o aktualizovanou verzi, která byla ve Vídni k vidění již v roce 2009. Tisková konference se nesla převážně v duchu přibližování světových úspěchů, rozdílů v různých produkcích a vtipných i zajímavých historek z inscenační praxe muzikálu. Představen byl i tvůrčí tým, který vedle Balta a Kentaura tvoří choreograf Dennis Callahan, hudební aranžmá má na starosti Michael Reed, světelný design Hugt Vanstone či zvukový design Thomas Strebel.
Nejvíce očekávaným bodem tiskové konference bylo ovšem ohlášení nového obsazení. Spekulace trvaly už několik měsíců, a to nejen v rámci internetových diskuzí, ale i v novinách či různých online muzikálových portálech. Přes 1400 umělců se zúčastnilo konkurzu, a z těch to pouhých 11 dotáhlo na to, dostat se do prvního obsazení a stát tak dennodenně před vyprodaným Ronacher Theater, dalších 29 lidí pak tvoří company a záskoky hlavních rolí. Mezi nimi najdete jak známá jména, tak naprosté nováčky na muzikálových prknech. Nejdiskutovanější rolí celého muzikálu vždycky byl, je a bude Graf von Krolock. Ačkoliv se nejedná o hlavní postavu, patří mu jedny z nejkrásnějších písní a představení dodává ten podstatný doušek tajemna a kouzla. Krolock není dobrý, není ani zlý, ale je něčím neskutečně přitažlivý a fascinující, proto je nutné obsadit tuto roli velkou osobností. A tato osobnost musí samozřejmě uspokojit co největší část diváků. Není proto divu že se při příležitosti jubilejního uvedení sáhlo hned k třem představitelům, kteří si tuto roli během celé sezóny rozdělí. Jako první se objeví Drew Sarich, který Krolocka ztvárnil již v Berlíně, stejně tak jako při posledním uvedení ve Vídni, od 10. listopadu do 31. prosince přijde čas Marka Seiberta, který je sice vídeňským miláčkem, tuto velkou roli hrál ovšem jen asi tři měsíce v Berlíně a měsíc ve Stuttgartu, jeho vídeňské domácí publikum bude tak mít první šanci ho v této roli vidět, a od Nového roku až do půlky února nepřijde nikdo menší než Thomas Borchert, jenž se s touto rolí např. po Berlíně, Vídni, Mnichově, Stuttgartu či St. Gallenu taktéž nesetkává poprvé. Další termíny, kdy bude který Krolock k vidění budou oznámeny časem.
Skutečnost, že produkce sáhla hned po třech jménech, je velice dobrým tahem. „Je skvělé, že budeme tři, a že každý z nás dostane od kreativního týmu trošku volnou ruku, aby si mohl vytvořit svého Krolocka v poloze, která mu vyhovuje. Tuto roli hrálo a hraje po světě spousta lidí, a každý z jejích představitelů je něčím jiný, což znamená, že i každý Krolock je něčím jiný. Je to dobře pro herce samotné ale i pro fanoušky, kteří tak mají možnost si vybrat toho svého, který je jim blízký. Často ale právě tato skutečnost vede k opravdu vášnivým diskuzím a hledáním odpovědí na zdánlivě existenční otázku, jaký by měl Krolock být a který Krolock je ten správný. Ve své podstatě jsou ale tyto spory úplně v pořádku a k muzikálu Tanz der Vampire už neodmyslitelně patří. Já sám jsem Krolocka hrál jen chvilku v Německu, takže se moc těším na to, že můžu být právě tady ve Vídni, na místě které je už delší dobu mým domovem, jedním z nich,“ říká Mark Seibert.
V dalších rolích se objeví Florian Resetarits jako Koukol, Holanďanka Dawn Bullock jako Rebecca nebo čerstvě dostudovaný Charles Kreische jako Herbert, který touto rolí startuje svou profesionální kariéru. V roli Magdy se můžete těšit na z vídeňských produkcí již známou Marle Martens, která si tu samou postavu zahrála již v předchozím uvedení, tehdy ovšem jako understudy. Jako Chagal přechází z německé produkce italský herec Nicolas Tenerani, do role Profesora Abronsia byl obsazen Sebastian Brandmeir, který tu samou roli hraje momentálně i ve švýcarském novém nastudování v St. Gallenu. Zastavila bych se ale u dvou hlavních mladých představitelů Alfreda a Sary. Nejen proto, že dvacetiletí Raphael Groß a Diana Schnierer nemají ještě ani dokončenou školu, oba jsou studenty muzikálového oboru na soukromé univerzitě ve Vídni (Musik und Kunst Privatuniversität der Stadt Wien), ale především proto, že poslední jmenovaná, nová vídeňská Sarah, pochází ze Slovenska. Studovala tam na konzervatoři v Bratislavě, ve Vídni je teprve od roku 2014. Velmi často se v německých i rakouských produkcích vidí účinkování holandských či italských umělců, není ovšem tak časté, aby tam proklouzl někdo z našich končin. Tři jména jsou ale ve spojení s tímto muzikálem dohledatelná, understudy Sary z původního vídeňského obsazení, Michaela Kovaříková, stuttgartský záskok Krolocka Marcel Kučera či Slovenka Linda Konrad, která jako první obsazení Magdy působila ve Stuttgartu a Oberhausenu celkem tři roky. Stejně tak pro Dianu teď nastává chvíle, kdy bude každý den stát na velkém jevišti v roli, kterou by si toužily zahrát tisíce dívek na celém světě, vedle hvězd, které vyprodávají své sólové koncerty během 60 minut. Na podzim, po premiéře, s ní chystáme větší rozhovor, teď nám odpověděla alespoň na pár otázek:
Jaké bylo Tvé první setkání s muzikálem Tanz der Vampire?
Bylo to na škole ve Vídni, když jsme ve sboru dostali noty na jednu z písní. Tehdy jsem o celém muzikálu neměla ještě ani tušení, později jsem si poslechla jednu nebo dvě písničky, ale víc pozornosti jsem tomu nevěnovala. Až když jsem se v prosinci minulého roku dozvěděla o konkurzu, poslechla jsem si písně, podívala se na celé dílo a upřímně musím říct, že jsem zůstala unešená.
Byl to Tvůj první vídeňský konkurz?
Ano. Na Slovensku jsem jich před tím pár absolvovala, ale ve Vídni jsem byla opravdu poprvé – a o to větší bylo moje překvapení, když jsem se dozvěděla, že mě vybrali do role Sarah.
Jaký je Tvůj nejoblíbenější moment z muzikálu?
Je to hned po mojí písni Rote Stiefel (v překladu Michaela Prostějovského Botky nádherné), za kterou následuje Gebet (Motlitba), kterou začíná zpívat jen Rebecca s Magdou, později se k nim přidá celý sbor a já se nakonec připojím s refrénem mé předešlé písně, nakonec i společně s Krolockem. Vždycky, když tohle slyším, úplně mě mrazí! Myslím, že je to velice silná scéna.
Je to Tvá první velká profesionální zkušenost, a ještě v díle, které je takřka kultovní záležitostí. Na co se nejvíc těšíš?
Těším se na všechno! Na své budoucí kolegy, se kterými, věřím, vytvoříme dobrý tým a určitě se od nich hodně naučím. A těším se na to, až budu stát na jevišti, zpívat, nasávat atmosféru velkého divadla a do toho bude znít velkolepá hudba.
A je naopak něco, čeho se bojíš, z čeho máš respekt?
Samozřejmě si uvědomuju, že je to náročný projekt a mám před ním respekt. Ale moc se na něj těším a udělám všechno proto, abych nezklamala očekávání, která jsou do mě vložená.
Jaká je Tvá nejoblíbenější postava z muzikálu?
Všechny jsou něčím výjimečné a zajímavé, ale mě se hodně líbí postava Profesora – právě pro jeho lehkost a vtip, který do celého muzikálu vkládá.
Kdyby sis měla vybrat – Krolock nebo Alfred?
To je těžká otázka, oba jsou úplně jiní. Ale moje volba je Alfred.
Na závěr tiskové konference zazněly i dvě hudební ukázky. Nejprve píseň Draußen ist Freiheit v podání Raphaela Große a Diany Schnierer, potom ústřední duet Totale Finsternis, tentokrát jako tercet, kdy na Saru byli hned dva Krolockové, Seibert a Sarich (Borchert se tiskové konference osobně neúčastnil). Tato ukázka byla na závěr skvělým potvrzením Seibertova výroku, že každý Krolock je trošku jiný.
Už po prázdninách se uvidí, co staronové obsazení přinese, kolik čerstvé krve to do představení přidá. Budeme se těšit na podzim a Dianě držet palce při jejím velkém vídeňském debutu.