Do amerického Chicaga, hlavního města zločinu a hříchu, se můžeme vypravit díky světoznámému muzikálu autorského tria John Kander, Fred Ebb a Bob Fosse. Příběh plný násilí, sexu, korupce, ale i humoru a groteskní nadsázky s triumfálním úspěchem v Plzni vůbec poprvé uvedl soubor muzikálu a operety na scéně Komorního divadla.
Předobraz muzikálu, jako zrcadlo tehdejší moderní doby, vznikl už v polovině 20.let minulého století v podobě soudniček M.D.Watkinsové. Kander a Ebb, úspěšní autoři Kabaretu, Zorby a dalších hitů, jej převedli za pomoci tanečníka a režiséra Fosse do muzikálové podoby o padesát let později. Přestože 936 repríz při premiéře na Broadwayi v roce 1975 nelze považovat za neúspěch, triumf zaznamenal až revival v roce 1996. Renée Zelweeger, Catherine Zeta-Jones a Richard Gere v hlavních rolích zajistili nesmrtelnost také filmové verzi z roku 2002. Mezitím se Chicago rychle rozletělo do světa. Kuriozitou je, že v Čechách se objevilo na scéně pražského Divadla ABC pouhé tři roky po světové premiéře! Plzeňané si však na show vražedkyň Velmy Kellyové a Roxie Hartové museli počkat dalších téměř třicet let.
Režisér a zároveň šéf souboru Roman Meluzín získal cenný skalp – za pomoci dobře zvoleného týmu dokázal, že jeho soubor umí v muzikálové branži konkurovat nejpřednějším českým produkcím. Byť nakonec nevyšlo hostování Lucie Vondráčkové
a Romana Vojtka, divák není pranic ochuzen. Chicago není sociologickou studií– autoři se příliš nezatěžovali vykreslením drsného světa ženské věznice a určitý psychologický přesah má jen výstup Amose v písni Mistr Celofán. Chicago je show, efektní revue, groteska hraná
i tančená ve zběsilém tempu. A režie nedopřává publiku oddechu – jedna brilantní scéna střídá druhou, ať je to pověstné Tango, Dáme fleka všem či výborně vystavěný výstup Velmy v závěru prvního jednání… A co teprve choreografie Pavla Strouhala! Známý stepař
a vyhledávaný choreograf /např. muzikály Cats a Jack Rozparovač/ dokázal titulu, jež je postaven právě na efektu tanečních čísel, dát dynamiku, strhující spád a pohybovou přesnost, která tuzemským souborům není vždy vlastní.
Scénu i kostýmy navrhla Lucie Loosová. Z výtvarného hlediska dominují atraktivní kostýmy, neboť scénograficky je Chicago poměrně nenáročné – téměř celý děj se odehrává ve věznici a většina inscenací bývá řešena podobně, včetně zmíněné verze filmové.
O znamenité hudební provedení se postarali dirigenti Martin Kumžák a Pavel Kantořík, který řídil sobotní premiéru. Zvuk orchestru je krásně plný a dynamicky vyvážený. Úspěšně se prezentovali i dva noví členové inscenačního týmu – dramaturg Patrick Fridrichovský
a populární subreta Michaela Rybicka, jež se narychlo ujala nastudování sborů.
Zuzana Krištofová-Kolářová jako Velma Kellyová a Michaela Badinková /Roxie Hartová/ předvedly výkony, za něž by se nemusela stydět mnohá evropská produkce. Výborně tančí, jsou pohledné, temperamentní a bravurně sezpívané. Neméně dobrá je Stanislava Fořtová v úloze vychytralé Mámy Mortonové a Bronislav Kotiš jako mazaný, trochu fanfarónský advokát Billy Flynn. Bezbranného, uťáplého manžela Amose Harta věrohodně ztvárňuje Jan Kaštovský. Za velký klad považuji, že se také role v company podařilo obsadit pěticí atraktivních a tanečně i pěvecky disponovaných „vražedkyň“, ať už je to Kristina Kloubková, Kateřina Šildová, Veronika Veselá, Betka Stanková nebo Saša Malínská. Celým muzikálem provází konferenciér v podání Jiřího Untermüllera.
Plzeňské Chicago představuje podívanou v tom nejlepším slova smyslu. Je to show, kterou divácký úspěch nemůže minout.
Plzeňský deník 6.12.2007
Foto: Pavel Křivánek
