Mařenka Zieglerová byla doslova českým fenoménem mezi operetními subretami. Charismatická zpěvačka plnila nejen hlasem divadelní sály i pokladny producentů, ale svými mnohými skandály také stránky někdejších novin. Po jedné z milostných afér prý po ní dokonce střílela vnučka Františka Josefa II. Alžběta Marie! U jejích nohou klečely zástupy významných mužů z celé Prahy, při jejím americkém turné jí chtěli v Chicagu postavit divadlo, Rudolf Piskáček o ní napsal operetu Mařenka a Adolf Branald dokonce román “Zlaté stíny Marie Zieglerové”. Nyní se dočkala i kabaretu. Na podkladě zmíněné knihy A.Branalda jej napsala Jindřiška Crhová – Kikinčuková a uvádí plzeňská profesionální scéna komedie a kabaretu, c.k. Divadlo Pluto.
Kde se vlastně Marie Zieglerová vzala? Pocházela z poměrně chudých poměrů, byla osmým dítětem pražského ševce. Dokázala si však vybudovat kariéru zejména díky kontaktům s několika vlivnými muži. Nejprve vystoupila ve vinohradském Národním domě ve hře J.J. Kolára Monika, která jí otevřela dveře do pražské Uranie, jednoho ze svatostánků tehdejší operety. Na jednu sezonu jí do Plzně angažoval samotný Vendelín Budil, krátce se mihla i v Brně a dokonce na scéně pražského Národního divadla. Poté již zakotvila ve smíchovské Aréně, dalším slavném operetním domě. Zde proslula nejen herectvím, ale také odvážnými kostýmy a soupeřením se svojí konkurentkou Marií Grozsovou, kterou nakonec z divadla vyhnala. Další zkušenosti získala během svého turné po Americe. Po návratu do vlasti se rozhodla založit v Praze vlastní divadlo. Zakoupila proto sál v hostinci u Deutschů, kde dnes sídlí Divadlo pod Palmovkou a nechala jej upravit pro velké operetní produkce. V lednu 1908 otevřela tuto scénu vskutku ambiciózně – prvním českým provedením Lehárovy Veselé vdovy za účasti autora! S myšlenkou metropolitní operetní scény ovšem poněkud předběhla dobu a byť produkovala na tehdejší poměry špičková představení, v konkurenci zaběhnutých divadel vydržela pouhé dvě sezony. Zůstala však miláčkem davů jak v Aréně, tak v Uranii. Divadelní kariéru ukončila v necelých čtyřiceti letech, avšak pro mnoho diváků byla i nadále nepřekonatelnou operetní bohyní. Několikrát se na scénu ještě vrátila – objevila se v několika filmech, hostovala v revue Voskovce a Wericha Nebe na zemi a ještě v době, kdy jí táhlo na sedmdesátku, několikrát vyprodala pražskou Lucernu. Definitivně odešla do důchodu až v roce 1945. Celý život byla středem pozornosti i terčem mnoha pomluv a anekdot. Zemřela v požehnaném věku pětaosmdesáti let v roce 1966.
Iniciátorka nového představení Jindřiška Kikinčuková zmíněnou operetní divu sama hrála v 80. letech v klubové inscenaci Divadla J.K. Tyla, kde byla tehdy v angažmá. Poklonu jí tehdy vysekl i samotný Adolf Branald, který Plzeň navštívil: Byla podle něj nejhezčí Zieglerkou, kterou na jevišti viděl. V „pluťácké“ hře v titulní roli tentokrát exceluje Jitka Kubištová, v dalších rolích vystupují Ivana Malatová, Petr Kukla, Přemysl Kubišta, Alena Kozáková nebo Miloslav Krejsa. Scénář nás zavádí nejen do Prahy, ale také do Vídně, Chicaga, Plzně i Mlazic u Mělníka, kde Zieglerová s manželem koupila farmu a strávila tam druhou polovinu života. Úsměvné i pohnuté osudy prvorepublikové hvězdy často oscilují mezi smíchem a dojetím a diváci si užijí samozřejmě i nejslavnější operetní melodie. Během představení zazní celá dvacítka songů z pera Kálmána, Lehára, Hervého a dalších slavných skladatelů. Scénu, kostýmy ze secesního divadelního polosvěta i choreografii navrhla sama autorka scénáře za režijní spolupráce svého manžela, populárního herce Pavla Kikinčuka (Slunce, seno, jahody, Vraždy a něžnosti, Ošklivka Katka, Divnovlásky, Normal…). Hudební doprovod obstarává naživo dvojice muzikantů – klavíristka Ivana Janečková a Milan B. Karpíšek (housle a bicí).
Premiéra sklidila aplaus, za který by se v dobách své slávy nemusela stydět ani samotná Mařenka Zieglerová. Na další reprízy se můžete vydat do OD Centrum v plzeňské čtvrti Doubravka, kde Divadlo Pluto sídlí, také 11. a 27. ledna. Krom nefalšovaného kabaretu na vás čekají i tradiční utopenci, pivo a preclíky.
Foto: Divadlo Pluto – Radek Vondráček
