Další díl populárních Hereckých setkání proběhl ve znamení hudební komedie Miluju tě, ale…, kterou od konce září uvádí soubor muzikálu a operety DJKT Plzeň. Hostem Jiřího Šantory a Jiřího Hlobila byli tentokrát muzikáloví herci Bronislav Kotiš a Kateřina Šildová, režisér Antonín Procházka a za klavír usedla korepetitorka Táňa Vaněčková.
Návštěvníci Masných krámů se jako obvykle dozvěděli celou řadu zajímavostí ze soukromého i profesního života pozvaných umělců a také vyslechli čtyři písně z muzikálů Hledá se muž. Zn.: Bohatý, Muž z kraje La Mancha a jednu skladbu Leonarda Bernsteina, od jehož úmrtí nedávno uplynulo 20 let (25.8. 1918 – 14.10. 1990). Účinkující nezaskočil ani první dotaz, který moderátor Jiří Hlobil položil: Jakou otázku zmínění umělci ještě nikdy nedostali, a chtěli by na ní odpovědět? Bronislav Kotiš prozradil, že na jakékoli otázky odpovídá nerad a tudíž je vlastně na besedě omylem. Kateřina Šildová naopak tvrdila, že ráda odpoví (téměř) na cokoli.
„Mě se zatím nikdo nezeptal, zda bych nechtěl zaplatit exotickou dovolenou,“ odpověděl s vtipem sobě vlastním dramatik, herec, režisér, moderátor a zcela nově také politik Antonín Procházka, který publikum pobavil i historkou, jak se dostal k divadlu:
„Na střední škole jsem se zamiloval do jisté Evy, která šla na vysokou do Prahy. Věděl jsem, že narozdíl od ní na ekonomku nemůžu. Proto jsem hledal školu, kde nejsou přijímačky z matematiky, fyziky a chemie. A našel jsem jistou DAMU, kterou jsem nakonec vystudoval. Evičku jsem v Praze ale stejně neuhlídal,“ prozradil Procházka.
Plzeňský Jánošík, Don Quijote i Billy Flyn Bronislav Kotiš vzpomínal zejména na své semaforské začátky po boku Jiřího Suchého a na dobu, kdy byl dle vlastních slov ještě „slušňákem“, Kateřina Šildová pak na svojí cestu z Pražské konzervatoře přes muzikál Cats do Plzně:
„Já jsem vlastně černá ovce sportovní rodiny. Pocházím z malého městečka Mohelnice a když jsem se vydala studovat do velkoměsta konzervatoř, rodiče to docela překvapilo. Začala jsem účinkovat v různých muzikálech v Praze a tuším, že plzeňský šéf Roman Meluzín si mě vyhlédl v tehdejší inscenaci Cats v Divadle Milénium a jako osmnáctiletou holku si mne odvezl do Plzně do Zpívání v dešti. Od té doby jsem si tady zahrála v mnoha titulem a i když jsem pořád takzvaně na volné noze, do Plzně jezdím velice ráda,“ potěšila Kateřina Šildová příznivce plzeňského divadla.
Bez odezvy samozřejmě nezůstala ani skutečnost, že se Antonín Procházka po nedávných komunálních volbách stal plzeňským zastupitelem. Na radnici jej katapultovaly z nevolitelného šestadvacátého místa preferenční hlasy voličů. V podstatě to ani nemohlo dopadnout jinak, protože „Toníček“ je zkrátka v Plzni miláčkem davů. Herec vyvrátil spekulace, že by se vzdal svého mandátu: „Obvykle dělám naprostý opak, než se ode mne čeká, takže se pokusím skloubit uměleckou profesi s místní politikou,“ prohlásil plzeňský Moliére a vzápětí doplnil finální píseň Kateřiny Šildové společně s Bronislavem Kotišem vlastní vtipnou a velmi působivou choreografií.
Foto: Pavel Křivánek
FOTOGRAFIE VE VĚTŠÍM ROZLIŠENÍ A DALŠÍ SNÍMKY NALEZNETE VE FOTOGALERII K ČLÁNKU VPRAVO NAHOŘE.
