Plzeňským divadlem prošlo za dobu jeho existence nemálo vynikajících umělců. Jedním z nich byl také jeden z nejlepších českých operetních herců a zpěváků Karel Tišnovský (31. 12. 1922 Roblín u Karlštejna – 4. 7. 2007 Plzeň). Působil v Plzni více než čtyři desetiletí a dobyl srdce několika generací diváků. Slavnou hereckou kariéru mu snad předurčilo už silvestrovské datum narození. Právě dnes by Karel Tišnovský oslavil devadesátiny.
S divadlem začal koketovat už za války, kdy hrával s Rudolfem Kutílkem v ochotnickém spolku na Slupi. S profesionálním divadlem začínal ve sboru nuselského Tyláčku a v slavném pražském kabaretu U Šenfloků na Václavském náměstí. V roce 1945 získal osudovou roli Bola Baraňského z Polské krve v tehdy slavné pražské Uranii. Poté odešel do Opavy, Českého Těšína, zpět do Opavy… V roce 1950 dostal hned dvě atraktivní nabídky: Angažmá v Brně i Plzni. Vyhrála Plzeň, se kterou se mladý umělec rychle sžil, ač sportovním srdcem zůstal Pražákem. S úsměvem říkával, že je jedním ze dvou plzeňských fandů Bohemians.
Pouhé vyjmenování rolí, které Karel Tišnovský během padesátileté kariéry odehrál, by zaplnilo celou řádkovou kapacitu tohoto článku. Vždyť jich bylo na dvě stovky…! Uplatňoval se především v tzv. prvním operetním oboru, jako klasický tenor, milovník. Publikum jej stejně rádo vídalo jako Gabriela Eisensteina v Netopýrovi, Villona v Králi tuláků, Danila ve Veselé vdově, Celestina/Floridora v Mamzelle Nitouche, Barinkaye v Cikánském baronovi či Bola v Polské krvi, jež se stala jeho největší operetní láskou. Jen v Plzni se podílel na všech jejích inscenacích v letech 1951 – 1992, čtyřikrát hrál Bola, jednou Popiela a dvakrát Nedbalovu nejslavnější operetu režíroval. Jako Boleslav Baraňski předstupoval před publikum i v době, kdy už ho minula šedesátka, aniž by této roli zůstal cokoli dlužen.
Na první setkání s ním vzpomínala ráda i jeho častá herecká partnerka Dagmar Stříbrná:
“Bylo to tenkrát v Olomouci, a Karla skoro nikdo neznal. Do šatny vtrhly sboristky a se smíchem mě informovaly, že Bola bude hrát jako host jakýsi študentík, tak abych se na to coby představitelka Heleny duševně připravila. Karel vypadal velmi mladě, ale měl v sobě šarm chlapa. Takový byl i jeho Bolo. Po představení jsme se do něho všechny svorně zamilovaly.”
Operetu Karel Tišnovský miloval, ale exceloval i v prvních muzikálech na plzeňské scéně, ve kterých hrál hlavní nebo velké role – v My Fair Lady, Když je v Římě neděle, Kiss me, Kate!, Gigi, Divotvorném hrnci… K jeho nezapomenutelným úlohám pak patřil Alexandr Obolski v celovečerním šansonu Ohňostroj v provedení pro dva klavíry. Jeho znalosti, cit a herecká zkušenost jej vybízely i k ambicím režijním. Krom zmíněné Polské krve inscenoval například Zemi úsměvů, Netopýra nebo Boccaccia.
“Úspěch každé inscenace určují diváci,” říkával Karel Tišnovský. “Vždyť i Strauss s Offenbachem napsali řadu operet, které zapadly a nehrají se. Přežily jen ty nejlepší, protože i dnes lidé potřebují líbivou hudbu, oddech od starostí a dobrou, možná i trochu naivní zábavu. A pak – každý jídelní lístek má být pestrý a v divadelní nabídce opereta nemůže chybět.”
Ještě krátce před osmdesátinami hrál Karel Tišnovský pohostinsky sluhu Boltona v inscenaci Pytlákovy schovanky. Pravidelní návštěvníci nejen plzeňského divadla na charismatického herce nikdy nezapomenou!
Foto: Archiv DJKT Plzeň
