Jan Kříž je neuvěřitelně pracovitým umělcem. Z celkem nenápadného účastníka třetí řady televizní show Česko hledá SuperStar se vypracoval mezi nejvyhledávanější herce české muzikálové scény. Jeho hvězdnou kariéru odstartovalo účinkování v Knize džungle v plzeňském Komorním divadle, následovaly muzikály West Side Story, Touha, Řek Zorba, Děti ráje, Sugar, Jack Rozparovač, Johanka z Arku, Robin Hood, Osmý světadíl, Zpívání v dešti… V Plzni, Praze, Ústí nad Labem i Liberci. Před pár dny byla jeho herecká činnost korunována prestižní Cenou Thálie v muzikálovém žánru za roli Dannyho v Pomádě z repertoáru Divadla Kalich. Krom zpěvu se nadále věnuje původní profesi scénografa a loni vydal debutové CD nazvané „Jan Kříž SEČTENO PODTRŽENO“. V Plzni jej aktuálně můžete vidět v muzikálu Prodavači snů a už třetí rok v diváckém trháku Monty Python’s Spamalot.
V Pomádě jste původně získal menší roli Fontaina, pak jste naskočil i do hlavní úlohy Dannyho. Nakonec je z toho Cena Thálie. Jaký je to pocit?
Bylo to trochu složitější. První nabídka tenkrát byla, k mému překvapení, na roli Dannyho, až po nějakém týdnu přišla i na Vince Fontaina. Ale je pravdou, že moje obsazení do Dannyho bylo velmi diskutované. Jak kvůli věku, tak kvůli typu. Danny byl tím pádem pro mě velkou výzvou. Je to role sama o sobě řemeslně a představitelsky hodně náročná. Z těch všech důvodů jsem moc rád, že zmíněné prestižní ocenění přišlo právě za Dannyho. Je to pro mě krásné poplácání po zádech od lidí, kterých si vážím. Dalo mi pocit, že se ubírám správnou cestou.
Na prknech Národního divadla jste párkrát stál už v dětství. Tentokrát jste byl patrně nervoznější. I když už nominace je velkým úspěchem, byl byste zklamán, kdyby to nevyšlo?
Snad nebyl. Snažil jsem se na to připravit a užívat si dobrý pocit z nominace. Spíš jsem se obával reakce okolí, kdyby to nevyšlo. Nerad bych někoho zklamal a nemám rád smsky typu “svět se nezboří” a “nic si z toho nedělej, pro nás jsi stejně vítěz”. To by mně bylo nepříjemnější než to, že by tu cenu dostal někdo, kdo by si jí podle Herecké asociace v tu chvíli zasloužil víc.
Ti, co Thálii nikdy nezískali, ji často znevažují. Vážíte si tohoto ocenění?
Vážím. Ať už jsou někdy rozhodnutí komise v muzikálovém oboru velmi diskutabilní a spoustě lidem proti srsti, výsledek vždycky vzejde z tajného hlasování plejády odborníků, kteří už to divadlo nějakou dobu dělají a člověk je musí přinejmenším respektovat. Opravdu to neprobíhá tak, že by si sedli někde u piva a řekli „tomuhle dáme Thálii“, protože je kupříkladu z Brna. Vážím si toho, že si mého výkonu všimli, věnovali mu spoustu času, aby představení všichni viděli a nakonec můj výkon takto ohodnotili. Opravdu mě to těší.
Můžete se považovat za úspěšného. Ještě vám není třicet, a máte Thálii, hrajete po celé republice, navrhujete scény, vydal jste CD… Co plánujete dál?
Teď se moc těším na přípravu muzikálu Divotvorný hrnec pro Otáčivé hlediště v Českém Krumlově, kde si zahraju Woodyho. Také chystám benefiční koncert v Praze na konec sezóny. Pak už mě čekají přípravy muzikálu Mauglí, kterým navážeme na spolupráci v Divadle Kalich, odkud Thálie vzešla. Následně mě čeká muzikál She loves me v české premiéře pro liberecké divadlo a potom zkoušení v Plzni – nevím, zda už mohu prozradit, že od února 2014 bych tady měl hrát v populární hudební show Producenti.
První muzikálovou příležitost jste získal právě v Plzni, v Knize džungle. Pak přišly velké role v Zorbovi, muzikálu Spamalot či v Prodavačích snů. Pomohla vám tato zkušenost, nebo-li patří kousek té Thálie i plzeňskému divadlu?
Samozřejmě. Je to první divadlo, které mě “pustilo na jeviště”. A od té doby mi dává krásné role, krásné příležitosti. Pro mě, který nemá na tohle řemeslo školu, jsou úlohy jako je Niko, Freddy Benson nebo Lancelot výjimečnou možní něco se naučit, jsou to velké výzvy, které potřebuji, abych se vyvíjel. Jsem za ně Plzni velmi vděčný.
Jak se herec zrozený z poctivého divadla ocitne v televizním sitcomu?
Zavolali mi… Televize je pro mě zas něco nového. Poznávám jinou práci a jiné lidi. Nevím, jestli v tomhle směru půjdu někam dál. Jsem muzikálový herec a sitcom Helena beru jako experiment, ze kterého nevím, co vznikne. Je to zas nová výzva.
V poslední době jste začal i skládat, na CD jste si zkomponoval hned polovinu písniček. Nemáte ambice napsat muzikál, navrhnout si k němu výpravu a střihnout si hlavní roli?
Rozhodně ne. Vám to nezní bizardně? Navíc, v téhle republice je už dost lidí, kteří neumějí skládat muzikály, a dělají to, takže já zůstanu u svých dvou profesí. Skládání je pro mě jen dárkem pro mé fanoušky, kterým tím snad dělám radost. Nic víc.
Ať se Vám i nadále daří!
PLZEŇSKÝ DENÍK ZE DNE 13. DUBNA 2013, strana 8
Foto:
1) Divadlo Kalich: Muzikál Pomáda (Danny)
2) Josef Hrubý: Robin Hood
3) Pavel Křivánek: Jan Kříž s Jiřím Untermüllerem – Prodavači snů
