Requiem Antonína Dvořáka uvede Plzeňská filharmonie v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni 2. listopadu. Slavnostní koncert v rámci Roku české hudby se koná v 19 hodin. Plzeňská filharmonie bude hrát pod taktovkou svého šéfdirigenta Tomáš Braunera, jako sólisté vystoupí sopranistka Alžběta Poláčková, altistka Václava Krejčí Housková, tenorista Miroslav Dvorský a basista Jan Šťáva. Společně s filharmoniky vystoupí Český filharmonický sbor Brno, sbormistrem tohoto tělesa je Petr Fiala.
V úvodu večera Plzeňská filharmonie pokřtí nové CD s názvem A. Dvořák – Rapsodie, jehož kmotrem se stane čestný host večera, vnuk slavného skladatele, Antonín Dvořák III. Koncert bude celý natáčet Česká televize.
Requiem, zádušní mše sloužená v katolické liturgii jako součást pohřebních obřadů, získala svůj název od počátečních slov Requiem aeternam dona eis, Domine (Spočinutí věčné dej jim, Pane). Její tvar se ustaloval mezi 11. a 14. stoletím, ke konečnému sjednocení textu došlo až v 16. století na Triedentském koncilu. Smuteční mši, jejíž podstatou je modlitba za spásu duše zemřelého, komponovala v minulosti řada významných tvůrců (vzpomeňme překrásná díla Lassova, Palestrinova, Mozartova, ale i monumentální kompozice Berlioze či Verdiho). Vážnost, hloubka i dramatičnost textu lákala některé autory ke zhudebnění pro čistě koncertní účely, kdy do kompozice byly dokonce vkládány jiné textové pasáže někdy i neliturgického rázu, jako je tomu kupříkladu ve Válečném requiem B. Brittena. Antonín Dvořák (1841 – 1904) vytvořil své Requiem v roce 1890, na objednávku hudebního festivalu v Birminghamu. V Anglii, kde se tradice velkorysých oratorních koncertů udržovala již od dob G. F. Händela, se skladatelova díla těšila značné popularitě a nesmírný ohlas zaznamenaly především jeho velkolepé kompozice Stabat Mater, Svatá Ludmila a Svatební košile. Objednávka z Birminghamu na dílo „nejvyšší závažnosti“ tak byla logickým vyústěním předchozích koncertních úspěchů. Premiéra Requiem se uskutečnila 9. října 1891 v průběhu hudebního festivalu v Birminghamu za řízení samotného skladatele. Následovala uvedení v Manchesteru, Olomouci, v Praze (1892 pod taktovkou A. Čecha); největším úspěchem bylo pravděpodobně vídeňské uvedení v roce 1900. I dnes je dílo hráno při významných příležitostech, v prosinci roku 2011 provázelo státní pohřeb Václava Havla.
Foto:
1) Plzeňská filharmonie – Tomáš Brauner
2) Ilona Sochorová – Alžběta Poláčková
3) Archiv PF – Václava Krejčí Housková
