Klasická opereta se znovu vrací na jeviště Divadla Na Rejdišti, scénu Pražské konzervatoře. Po veleúspěšné inscenaci Polské krve, která zaznamenala na poměry školního představení úctyhodných 26 repríz, zde Zbyněk Brabec režijně nastuduje neméně oblíbenou Mamzelle Nitouche. Režisér, pěvec a dlouholetý dramaturg pro náš magazín uvedl:
“Jsem rád, že se nám společně s prof. Jitkou Soběhartovou na Pražské konzervatoři podařilo obnovit operetní specializaci. Studenti se opět učí mluvit, tancovat a zpívat operetní party. Nastudoval jsem s nimi už Noc v Benátkách, Žebravého studenta a zmíněnou Polskou krev. Naše posluchače opereta nesmírně baví a byla radost sledovat, jak jejich role při reprízách zrají. Potřebují jen dobré vedení a další příležitosti. Všeobecně oblíbená Mamzelle Nitouche dává každému herci příležitost si zazpívat a zároveň se vydovádět, čímž do konceptu naší dramaturgie výborně zapadá,” vysvětluje Zbyněk Brabec.
Hervé, vlastním jménem Florimond Ronger /1825–1892/, za svůj život napsal přes šedesát operet, ovšem nesmrtelnost mu přinesla jen jediná. Byla to právě Mamzelle Nitouche, která měla premiéru 11. ledna 1883 v Paris Variétés. Dodnes patří mezi nejoblíbenější díla svého žánru, protože vedle všech atributů dobré operety nese v sobě i punc jisté autentičnosti. Hervé totiž klášterní prostředí velmi dobře znal a postava Célestina je tedy jeho více méně věrným obrazem. Od čtrnácti let byl varhaníkem v klášteře Bicerte, který byl zároveň ústavem pro duševně choré. Právě pro ně, v rámci terapie, komponoval první písně a divadelní výstupy. Divadlo jej nakonec zlákalo natolik, že si v roce 1854 otevřel na pařížském bulváru du Temple své vlastní a začal v něm uvádět výhradně svoje díla. Neproslavil tím však sebe, ale kolegu Offenbacha, který jím inspirován založil rovněž divadlo, komerčně daleko úspěšnější. Hervé ztratil nervy, opustil Paříž a cestoval jako provinční herec, režisér a dirigent po Francii. Nakonec se vrátil ke komponování a triumfoval opět v Paříži.
I u nás si jeho “Nituška” získala značnou oblibu díky nesmrtelným melodiím i nesmírně vtipné a divadelně atraktivní konfrontaci tří rozdílných světů: Kláštera, divadla a kasáren. Titulní hrdinka, chovanka Denisa, hraje ve svatouškovském prostředí komedii stejně dobře, jako její učitel zpěvu, ctihodný klášterní varhaník pan Célestin, jenž touží být úspěšným operetním skladatelem. A když se do toho všeho ještě zaplete mladý a fešný poručík Champlatreux či žárlivá subreta Corina, je na pořádnou hudební komedii zaděláno! Rozkošné dílo, v celé operetní literatuře ojedinělé, uvádí díky menší náročnosti zpěvních partů velmi často i činoherní soubory. Snad i v Divadle Na Rejdišti publikum okouzlí cudná slečna Denisa, která byla sice andílkem, ale s čertem v těle. Premiéry se uskuteční 9. a 10. dubna 2015 v režii Zbyňka Brabce a hudebním nastudování Václava Loskota. Účinkují studenti 4. a 5. ročníku pěveckého oddělení, pro jejichž potřeby byl hudební part rozšířen o dvě árie z jiných francouzských operet Hervého současníků.
Hervé: Mam’zelle Nitouche
Režie: Zbyněk Brabec
Hudební nastudování: Václav Loskot
Choreografie: Ivan Krob
V hlavních rolích:
Denisa de Flavigny: Eliška Grohová / Kamila Novotná -/ Magdalena Vaňková
Célestin: Jakub Hliněnský / Martin Kalivoda
Fernand de Champlatreux: Václav Buršík / Matěj Kettner
Major Chàteau-Gibus: Josef Kurfiřt / Marek Pavlíček
Matka Tereza, představená kláštera: Kristýna Háblová / Michaela Mochnáčová
Fortnýřka: Eliška Grohová / Kateřina Zelenková
Charlotta, chovanka: Veronika Vaněčková
Julietta, chovanka: Anna Novotná / Ema Šoferová
Catherina, chovanka: Michaela Králová / Kamila Novotná
Ilustrační foto: Pražská konzervatoř (Divadlo Na Rejdišti) a archiv autora
