Smetanovské dny 2018
Atraktivní koncert uzavře letošní 38. ročník mezinárodního multioborového festivalu Smetanovské dny. Koná se v 22. 3. v Měšťanské besedě v Plzni od 19 hodin a přináší po všech stránkách působivý program. Plzeňská filharmonie pod taktovkou svého šéfdirigenta Tomáše Braunera provede druhý Rachmaninovův klavírní koncert, v němž se jako sólista představí vynikající ruský klavírista Alexander Ghindin považovaný za jednoho z nejtalentovanějších a nejoriginálnějších klavíristů současnosti. Rachmaninovův koncert rámují známá díla významných českých skladatelů. Večer zahájí předehra Antonína Dvořáka Můj domov a po Rachmaninovově koncertu se publikum může těšit na slavnou Sinfoniettu Leoše Janáčka.
Předehra Můj domov je součástí scénické hudby, kterou Antonín Dvořák zkomponoval na žádost vedení Prozatímního divadla ke hře Františka Ferdinanda Šamberka Josef Kajetán Tyl. Šamberkova hra, pojednávající o počátcích českého divadelnictví a osudech dramatika Josefa Kajetána Tyla, má silně vlastenecký charakter. Tomu měla odpovídat také scénická hudba: Šamberk si přímo vyžádal, aby každé dějství bylo v závěru podkresleno hudbou odvozenou z tematického materiálu písně „Kde domov můj“, jejíž text byl právě Tylovým dílem. Vedle několika úseků melodramatické hudby a dvou meziher vytvořil Dvořák k celé hře také předehru, která je jako jediná dodnes uváděna na koncertních pódiích. Skladba je vystavěna jako klasická předehra s pomalým úvodem a následným sonátovým allegrem na pravidelném půdorysu. Dvořák pracuje pouze se dvěma hudebními myšlenkami: jednou z nich je píseň „Kde domov můj“, která díky svému lyrickému charakteru zastupuje oblast vedlejšího tématu. Jako téma hlavní zvolil skladatel výrazově kontrastní nápěv české lidové písně „Na tom našem dvoře“ (snad i s odkazem na Tylovu hru Strakonický dudák, ve které píseň figuruje). Zatímco v průběhu celé skladby se melodie písně „Kde domov můj“ objevuje spíše jen náznakově v různých melodických, harmonických a rytmických modifikacích, v kodě zazní v celém svém rozsahu v podobě jakéhosi vítězného pochodu v efektní instrumentaci a s invenčně pojatými protihlasy.
Klavírní koncert č. 2, op. 18, c moll zkomponoval Rachmaninov na přelomu dvou staletí – v letech 1900 až 1901. A jeho vznik nebyl snadný. V té době prodělával Rachmaninov tvůrčí krizi, v říjnu 1897 totiž jeho první symfonie propadla u publika i u kritiky. Do té doby byl hýčkán úspěchem a na neúspěch nebyl připraven. Obával se přijít s další skladbou před publikum. Propadal pochybnostem o svých tvůrčích schopnostech a silným depresím. Na četné rady příbuzných se uvolil prodělat terapii a neurolog Nikolaj Dahl jej úspěšně léčil hypnózou. Skladatel to později komentoval: Slyšel jsem ve spánku naléhavé věty, napíšeš úspěšný koncert, který bude excelentní kvality, budeš pracovat s lehkostí atd. Rachmaninov se dal znovu do komponování. Nejdříve složil druhou a třetí větu nového koncertu a na podzim roku 1900 neúplnou skladbu pod taktovkou Alexandra Silotiho předvedl publiku. Tato ukázka byť nehotového díla vyvolala nadšení a chválu. Rachmaninov koncert dokončil, jeho slavnostní premiéra se konala v říjnu 1901 v Moskvě, dirigoval Alexander Siloti a Rachmaninov hrál sám sólový part. Skladatel věnoval dílo jako dík právě Nikolaji Dahlovi. Koncert se těší velké popularitě především díky romantickým melodickým tématům. Můžeme jej dokonce slyšet v řadě filmů, například ve snímku, který byl u nás uveden pod názvem Slaměný vdovec s Marilyn Monroe. Alexander Ghindin (narozen 1977) je laureátem řady mezinárodních soutěží, mimo jiné získal druhou cenu na Mezinárodní klavírní soutěži Queen Elisabeth v Bruselu v roce 1999. V roce 2007 byl vítězem Mezinárodní klavírní soutěže v Clevelandu (USA) a uskutečnil v USA přes 50 koncertů. Podle kritiků „udělal ohromující dojem na publikum a prokázal tak vysokou profesionalitu, že každé z jeho představení bylo zvláštní a nezapomenutelné.“ V červenci 2010 zvítězil v Mezinárodní klavírní soutěži Santa Catarina v Brazílii. Alexander Ghindin je také mezinárodním uměleckým ředitelem Švédského královského festivalu a uměleckým ředitelem a dirigentem Ensemble of Soloist Hermitage a Symfonického orchestru mládeže Kalugy. Jako pianista vystoupil s řadou významných ruských i mezinárodních orchestrů a nyní bude koncertovat i v Plzni s Plzeňskou filharmonií.
Závěr večera bude patřit slavné Janáčkově Sinfoniettě, expresivnímu a slavnostnímu dílu, které je široké veřejnosti dobře známé. Janáček Sinfoniettu složil původně pro 8. Sokolský slet a podle svých vlastních slov chtěl vyjádřit „dnešního svobodného člověka, jeho duchovní krásu a radost, sílu, odvahu a odhodlání bojovat za vítězství“. Poprvé byla Sinfonietta uvedena v Praze 26. června 1926 pod taktovkou Václava Talicha.
Koncert je vyvrcholením festivalu, který se v Plzni koná od 1. do 22. března a v jehož rámci zazní symfonické i komorní koncerty, přednášky i hudební pořady pro děti. Jeho nedílnou součástí jsou také odborná Plzeňská sympozia, která vyhlašují ústřední téma festivalu, letos je jím čas: Pochopit vteřinu. Prožívání času v české kultuře 19. století. Téma se prolíná festivalovým programem a výstavami, jež jsou rovněž součástí Smetanovských dnů. Festival pořádá Plzeňská filharmonie a v letošním roce jí patří slavnostní zahajovací i závěrečný koncert.
VE SPOLUPRÁCI S PLZEŇSKOU FILHARMONIÍ PRO VÁS NA TENTO KONCERT CHYSTÁME SOUTĚŽ O VSTUPENKY!
Pingback:Soutěž: Hrajte o vstupenky s naším magazínem a Plzeňskou filharmonií - musical-opereta